Ruské impérium: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
Bez shrnutí editace
Řádek 51:
'''Ruské impérium''', také ''Ruská říše'' ([[ruština|rusky]] Российская империя, v předreformní podobě Pоссiйская Имперiя) byl [[státní útvar]] existující v letech [[1721]]–[[1917]]; jedná se o třetí územně nejrozsáhlejších [[Říše|říší]] v dějinách lidstva. Název byl zaveden po vítězství v [[Severní válka|severní válce]] ([[1700]]–[[1721]]) [[car]]em [[Petr I. Veliký|Petrem I. Velikým]], který přijal titul [[imperátor]]a; Hlavním městem se stal nově založený [[Petrohrad]] (''Sankt-Petěrburg''). Ruské impérium zaniklo v [[únorová revoluce|únorové revoluci]] roku [[1917]], kdy abdikoval car [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] a moc se dostala do rukou [[Ruská prozatímní vláda|prozatímní vlády]].
 
Roku [[1897]] činila rozloha impéria 22 400 000 km² (pro porovnání: dnešní [[Rusko|Ruská federace]] zaujímá 17 075 200 km²); téhož roku zde žilo 128 200 000 obyvatel, z nichž zhrubapřibližně polovina byli [[Rusové]]. Říše byla rozdělena na 81 [[gubernie|gubernií]], 20 [[oblast]]í a 1 [[okruh (územní jednotka)|okruh]] (stav v roce [[1914]]).
 
== Územní vývoj Ruské říše ==
Řádek 76:
Na počátku [[20. století]] začaly sociálně-politické problémy, se kterými se Rusko potýkalo, eskalovat. Říše se ocitla v hluboké sociálně-politické krizi, jejímiž hlavními jmenovateli byly sílící snahy především [[střední třída|středních vrstev]] a [[dělnické hnutí|dělnického hnutí]] o uvolnění režimu a rostoucí odpor neruských národů (Poláci, Čuvaši, Litevci, Finové) proti stále agresívnější [[rusifikace|rusifikaci]]. Za tohoto stavu se střetlo s [[Japonské císařství|Japonskem]] v boji o vliv na [[Dálný východ|Dálném východě]] a utrpělo v [[Rusko-japonská válka|rusko-japonské válce]] ([[1904]]-[[1905]]) drtivou porážku. Ruský vliv na [[Dálný východ|Dálném východě]] se zhroutil, ruské válečné loďstvo bylo rozdrceno (viz [[bitva u Cušimy]]) a velmocenská prestiž země se ocitla v troskách. Následné dvě ruské revoluce v roce [[1905]] a [[1917]] ukázaly na hlubokou krizi [[samoděržaví]], despocie, tyranie, krutovlády (carský režim je považován za nejhorší té doby) a celého sociálního a politického uspořádání Ruska.
 
Poslední ranou byla pro Impérium [[první světová válka]], která naplno odhalila jeho nefunkční společenské uspořádání a technologickou zaostalost. Poslední car nebral ohledy na nikoho, jeho násilná vláda znamenala otřesy, země byla zaostalá, během války se ruská carská armáda rozložila a Ruská říše společensky, ekonomicky i vojensky [[kolaps|zkolabovala]]. Oslabený carský režim padl ve víru druhé revoluce a rozvrácenou zemi nakonec, po letech [[Ruská občanská válka|občanské války]], ovládli [[bolševi|bolševici]]. Krátkou epizodou byl vznik [[Ruská republika|Ruské republiky]] v roce 1917.
 
{{Panorama