Dějiny Lvova (1918–1939): Porovnání verzí

(VaS)
 
Během meziválečného období vzrostla celková populace z 219 000 obyvatel v roce 1921 na 312 000 v roce 1931 a kolem 318 000 obyvatel v roce 1939. Ačkoli poláci zastávali většinu, Židé představovali více než jednu čtvrtinu veškeré populace Lvova a stejně tak i ukrajinci. Byly tu také další menšiny, nevyjímaje Němce, Armény, Karaimy a Gruzínce, možná že tak početně nevýznamné, ale stále obohacující multikulturní charakter a dědictví. Město bylo hned po Varšavě druhé nejdůležitější z hlediska kultury a akademiky (ve školním roce 1937/38 zde bylo 9 100 studentů navštěvující 5 vysokých škol zahrnující proslulou univerzitu a její institut technologie). Společně s [[Poznaňské mezinárodní veletrhy|Poznaní]], byl Lvov polské veletržní centrum, s mezinárodně proslulými ''[[Targi Wschodnie]]'' (východní veletrhy), které se konají každoročně od roku 1921, které zajistili Lvovu hospodářský růst.
Současně polská vláda snížila práva Ukrajinců v dané oblasti uzavřením několika ukrajinských škol, nebo přeměněním Ukrajinců v bilingvní Poláko-Ukrajince, kteří byli, de-facto, Poláci. Na univerzitě byly všechny ukrajinské fakulty, kromě fakulty rusínského jazyka, zavřeny. Většina ukrajinských profesorů obdržela výpověď a přijímání Ukrajinců bylo omezeno; v reakci na to byla vytvořena ilegální univerzita ve Lvově a Ukrajinská univerzita ve Vídni (později přesunuta do [[Praha|Prahy]]). V oficiálních dokumentech byly nahrazeny názvy Ukrajinci, apod. názvem "Rusíni". Tento čin pobouřil mnoho ukrajinců. <ref> Paul R. Magocsi. (2010). A History of Ukraine: The Land and Its Peoples. Toronto: University of Toronto Press, pg. 638 </ref> <! -- needs expansion -->
 
Polská vláda se také snažila Lvov "popolštit". Na rozdíl od časů nadvlády Rakouského císařství, kdy množství veřejných průvodů nebo ostatních kulturních akcí odpovídalo každé kulturní skupině, v meziválečném období bylo umístěno několik omezení na takovéto kulturní akce Židů a Ukrajinců. Oslavy ''Obrona'', Polské obrany města Lvov, se staly hlavní polskou veřejnou oslavou. Ty byly sjednocené s tradičními oslavami všech svatých v časném listopadu. Vojenské přehlídky a oslavy památky na bitvy Polských jednotek, které bojovaly proti Ukrajincům v roce 1918, se staly častými a to vedlo k postavení [[Hřbitov obránců města Lvov|Památníku polským obráncům]] v městském [[Łyczakowský hřbitov| Łyczakowském hřbitově]]. Polská vláda podporovala představu Lvova jako základny proti východním "hordám". <ref>[[Paul Robert Magocsi]]. (2005)Galicia: a Multicultured Land. Toronto: University of Toronto Press. pp.144-145</ref>
87

editací