Řád premonstrátských řeholních kanovníků: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rowerin (diskuse | příspěvky)
→‎Organizace: vložen odkaz
Rowerin (diskuse | příspěvky)
Řádek 13:
Premonstrátský řád se stejně jako cisterciáci rychle šířil po Evropě. Oba řády vytvořily pevné a vlivné organizace, řízené z jediného centra – z původních [[klášter]]ů. Jejich představitelé významně zasahovali i do politického života.
 
Premonstráti se řídí [[Řehole|řeholí]] [[Svatý Augustin|sv. Augustina]]. Hlavní činností řádu je kazatelství, práce v duchovní správě, vědě a školství. Bratři premonstráti mají bílý řeholní oděv, skládající se z bílé [[tunika|tuniky]], [[škapulíř]]e, [[biret]]u a také [[cingulum|cingula]]. Proto byli v minulosti nazývání „[[bílí bratři]]“. Po vstupu do kláštera dostane každý bratr své řeholní jméno. Premonstrátským heslem je „''Ad omne opus bonum parati''“, které v češtině znamená „Připraveni ke každému dobrému dílu“. Znakem bratří jsou dvě zkřížené zlaté nebo stříbrné pastýřské hole (opatské berle) na modrém štítu posetém zlatými či stříbřitými liliemi.
 
Hlavním centrem premonstrátů v Čechách je dosud [[Strahovský klášter]]. Pod jeho pravomoc spadá [[klášter Milevsko]]. V čele strahovské [[kanonie]] stojí v současné době (jaro 2015) [[opat]] [[Michael Josef Pojezdný]]. Dále jsou v České republice premonstrátské [[klášter]]y [[Klášter Teplá|Teplá]], [[Nová Říše (klášter)|Nová Říše]] a [[Želivský klášter|Želiv]]. Premonstráti působí ve [[farnost]]ech po celé České republice, strahovští například na [[Svatý Kopeček (Olomouc)|Svatém Kopečku u Olomouce]], v [[Praha|Praze]], [[Jihlava|Jihlavě]], [[Bechyně|Bechyni]], [[Holíč]]i, [[Loucký klášter|Louckém klášteře u Znojma]], [[Říčany|Říčanech]], nebo v [[Klášter Doksany|Doksanech]], kde byl v roce [[1998]] obnoven [[klášter]] premonstrátek, jímž premonstrátští kněží ze Strahova obstarávají duchovní správu.