Birth Control: Porovnání verzí

Od začátku působení se kapela prosazovala energickou rockovou hudbou, která byla do té doby obvyklá jen u anglických formací. Po jejich druhé LP desce Operation ([[1971 v hudbě|1971]]) a několika personálních změnách přešla kapela k vydavatelství CBS a představila v lednu [[1973 v hudbě|1973]] v novém obsazení třetí album Hoodoo Man. POZOR: Na obalu byl zobrazen papež s monstrem požírajícím děti. Obal alba v anglicy mluvících zemích vyvolal dokonce stávku zaměstnaců vydavatelství, protože na něm byli zobrazeny kondomy. Tato publicita se nakonec postarala o pozvání ke koncertování do Anglie, jako první německé kapely do londýnského klubu Marquee. Ihned následovalo pozvání ke kocertu do francouzského Cannes.

Na albu obsažená desetiminutová skladba Gamma Ray se rychle stala poznávací melodií kapely. Tato skladba v 90-tých letech opanovala techno scénu.

V kapele tehdy hráli Bernd Noske (dr), Wolfgang Neuser (kb), Bruno Frenzel (g) a Bernd Kaschmidder (b). Kritici srovnávali jejich hudební styl s kapelami jako [[Deep Purple]], [[Led Zeppelin]] nebo [[Emerson, Lake & Palmer]], ale v popředí stála stylistická jistota, se kterou kvartet hledal a také našel cestu mezi svými britskými vzory. Ještě lépe to lze slyšet na studiovém albu č.4 Rebirth ([[1974 v hudbě|1974]]), kde se Birth Control prezentovali už jako kvintet s novými členy, a to Dirk Steffens na druhou kytaru, u basy vystřídal Kaschmiddera Peter Föller. Nový klávesista Zeus B. Helder přinesl svou hrou akcenty, které ve hře kapely ještě chyběly. Na podzim [[1974 v hudbě|1974]] jela kapela koncertní turné po Německu a upevnila si pověst německé Live kapely č.1 (Musik Express). Krátce na to bylo vydáno živé dvojalbum se sestřihem těchto koncertů, při kterých se kapela málokdy dostala pod 3 a půl hodiny na koncert. Dirk Steffens už této době nebyl v sestavě. Na albu Plastic People z roku 1974 už kapela hrála opět v osvědčené 4-sestavě: Frenzel, Föller, Noske a Held. Vybroušená souhra přinesla fanouškům skladby, které se zařadily mezi milníky rockové hudby. Ve druhé polovině 70-tých let se začaly solidní základy kapely pomalu rozpadat. Kapela zčaly koketovat se symfonickou složkou a slibovala si od přechodu k mladému labelu Brain více impulzů pro další vývoj kapely. To nepřineslo žádné výsledky. Personální změny a chybějící úspěchy vedly nakonec k tomu, že z kapely zbyli jen Bernd Noske a Bruno Frenzel, ktrý roku 1983 zemřel na následky úrazu elektrický proudem.