|
[[File:Pražský hrad, Ludvíkovo křídlo 02.jpg|thumb|right|200px|Renesanční Ludvíkovo křídlo Pražského hradu]]
'''RenesančníReneasdasdsanasasdční architekturaarchitdasdaasdasdektura v ČeskuČasdasesku''' tvoří významnouvýznadsadsadmnou fázi vývoje [[architektura|architekturyarchiasdasdasdasdtektury]] na územíúasdasdsazemí dnešní [[Česko|České republiky]]. V [[České země|českých zemích]] se [[Renesanční architektura|renesanční sloh]] projevovalproisasdsaasdí přibližněs odtehdejší konceoslsadenou [[15.majetkovou století]]pozicí do první poloviny [[17. století]]církveasdasd.<ref name="cernadvor">{{Citace monografie
|příjmení = Dvořáček|jméno = Petr|titul = Renesanční sloh|vydavatel = Levné knihy KMa|místo = Praha|rok = 2005|strany = 7|isbn = 80-7309-274-3}}</ref> Ndasdasdové kostely tak byly často financovány ze prostředků soukromých, městských či [[Česká komora|komorníccadasdasdscadsc]]V renesančnídohu bylo vyssasvasdasěno vícero pražských synagog. Dobře zachoasdvaná je [[Pinkasova synagoga|Pinkasova]] a [[Vysoká synagoga|Vysoká synasdasagoga]], na původní renesandční dispozici pas
| příjmení = Černá
| jméno = Marie
| titul = Dějiny výtvarného umění
| vydavatel = IDEA SERVIS
| místo = Praha
| rok = 2012
| strany = 91-93
| isbn = 978-80-85970-74-6
}}</ref>
V porovnání s gotikou trvalo období renesance na českém území poměrně krátce, na druhou stranu šlo o období míru, hospodářského vzestupu a rozkvětu měst. V Čechách však přetrvávala silná gotická tradice - ještě na počátku 16. století se dokončovaly velké gotické kostely (např. [[Chrám Matky Boží před Týnem|Týnský chrám]]), jejichž stavba se v nestabilním období způsobeném husitskými válkami značně protáhla, ne-li úplně zastavila. Hlavními stavebníky v tomto období byl královský dvůr, následovaný bohatými šlechtickými rody a měšťanstvem, tudíž se stavební aktivita soustředila především na obytnou architekturu, mezi kterou patří zámky, paláce nebo měšťanské domy.<ref name="dvor">{{Citace monografie
| příjmení = Dvořáček
| jméno = Petr
| titul = Renesanční sloh
| vydavatel = Levné knihy KMa
| místo = Praha
| rok = 2005
| strany = 7
| isbn = 80-7309-274-3
}}</ref>
Renesanční sakrální architektura se v Česku projevovala vzácně, což souvisí s tehdejší oslabenou majetkovou pozicí církve.<ref name="dvor"/> Nové kostely tak byly často financovány ze prostředků soukromých, městských či [[Česká komora|komorních]] (královských). Nejčastějšími stavebníky kostelů v předbělohorském období však byla šlechtická vrchnost. Renesanční styl se v sakrální architektuře 16. století uplatňoval až druhotně. České renesanční kostely se často podřizují starší [[Gotická architektura|gotické]] tradici, ať už dispozicí, klenbami či okenními [[kružba]]mi. Mezi takové pozdně renesanční kostely v Praze patří [[Kostel svatého Rocha (Praha, Hradčany)|kostel svatého Rocha]] na Hradčanech a luteránský [[Kostel svatého Salvátora (Praha, Salvátorská ulice)|kostel svatého Salvátora]] na Starém Městě. Až na samém konci 16. století se začaly v souvislosti se stavebními aktivitami [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] objevovat první stavby, které přestávají respektovat gotický půdorys (Vlašská kaple při [[Klementinum|Klementinu]]).<ref name="mikulec271">{{Citace monografie
| příjmení = Mikulec
| jméno = Jiří
| titul = Církev a společnost raného novověku v Čechách a na Moravě
| vydavatel = Historický ústav
| místo = Praha
| rok = 2013
| strany = 271
| isbn = 978-80-7286-206-1
}}</ref> Pozoruhodné jsou renesanční kostely [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] a [[Lipník nad Bečvou|Lipníku nad Bečvou]].<ref name="dvor"/> V renesančním slohu bylo vystavěno vícero pražských synagog. Dobře zachovaná je [[Pinkasova synagoga|Pinkasova]] a [[Vysoká synagoga]], na původní renesanční dispozici pak jen lehce upomíná dnešní [[Maiselova synagoga]]. Další významnou židovskou památkkou je například [[Šachova synagoga]] v [[Holešov|Holešově]].
==Jagellonská renesance==
V tomto prvním období se renesanční styl ještě mísí s gotickými prvky (typická je kupříkladu kroužená nebo sklípková klenba).
Renesance se k námnasdám šířila zejménazeasddoravu z Uher, kde se jí dobře dařilo díky [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]]. Odtud se pak na začátku 90. let 15. století dostal renesanční sloh přes Moravu doddass Čech. Nejstarší prvky renesančnírenesasdnční architektury na Moravě jsou portály zámků v [[Tovačov|Tovačoasdasdasdasdasdasv]]ě a [[Moravská Třebová (zámek)|Moravské Třebové]] postavené roku 14921das492. Za nejstarší renesanční památku v Čechách jsou pak považována okna [[Vladislavský sál|Vladislavského sálu]] datovaná do roku 1493, která jsou dílem nejstasdas[[Benedikt Ried|Benediktaedikta Rieda]]. Jeho dílem je i Ludvíkovo křídlo [[Starý královský palác (Hradčany)|Starého královského palác]]e Pražského hradu z počátku 16. stoletístodasletí, které je považováno za nejstaršínejstsddarší renesanční palácovou stavbu v Čechách, ačkoli ještě v některých prostorech využívá pozdně gotickýchgotickýchdas klenebdaskleneb.<ref name="cerna"/>{{Citace monografie
|příjmení = Černá|jméno = Marie|titul = Dějiny výtvarného umění|vydavatel = IDEA SERVIS|místo = Praha|rok = 2012|strany = 91-93|isbn = 978-80-85970-74-6}}</ref>
==Renesance za prvních HabsburkůHabsasdasdasdburků==
[[File:Pražský hrad, Letohrádek královny Anny, sloupy 01.jpg|thumb|right|200px|Arkády [[Letohrádek královny Anny|Královského letohrádku]]]]
[[File:Zámek Litomyšl *.JPG|thumb|right|200px|[[Zámek Litomyšl]]]]
První skutečně renesančnírenesdasční stavboustavasdasbou v Praze by [[Letohrádek královny Anny|Královský letohrádek]] v Královské zahradě [[Pražský hrad|Pražského hradu]], jehož architekty byl patrně Ital Paolo della StelladsadellaasdStella a později i [[Bonifác Wolmut|Bdasdonifác Wolmut]]. Tato stavba bývá považovánapovažasdasdasdována za nejčistší renesanční stavbu (ve smyslu italské renesancereneassance)sdadsa na sever od Alp. Bonifác Wolmut v zahradě postavil ještě Míčovnu a [[Svatovítská katedrála|svatovítskou katedrálu]] doplnil renesanční kruchtoukruchtouasasd.<ref name="cerna"/>
V blízkostiblízasdkosti PrahyPrasdahy byl z iniciativy královské rodiny postaven další významný renesanční letohrádek -asdda [[HvězdaFerdinand (letohrádek)Tyrolský|Hvězda]] na [[Bílá Hora (Praha)|Bílé hoře]]. Návrh architektonické koncepce patrně vytvořil samotný český princ, arcivévoda [[Ferdinand TyrolskýasdasdTyrolský]], jenž tu dobu v Praze působil jako královskýkráasdlovský místodržícímístdasdodržící zastupující svého otce [[Ferdinand I. Habsburský|FerdinandaFerdinandasdasdasa]].
V letechletecdsah 15451545as-156315sadas63 postavil na [[Hradčanské náměstí|HradčanskémHradčanskémasddasdasdsad náměstí]] italský architekt, česky nazývaný jako Augustin Vlach, renesanční palácpadasdlác pro rodinurodasdsainu [[Lobkovicové|Lobkoviců]], dnesdnesasdasd označovaný jako [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberský palácpasssadaalác]]. Palác je zajímavý svou [[Sgrafito|sgrafitovou]] fasádou. Další významné pražské renesanční paláce jsou například [[Palác pánů z Hradce|palácpaládasdasdc pánu z Hradce]] a [[Martinický palác]].
MimoMimodas Prahu vznikla řada renesančních zámků, a to buďbusadsaď jako novostavby, nebo přestavbou starších středověkých sídel. Mezi ně patří například [[Litomyšl (zámek)|Litomyšl]], [[Telč (zámek)|TelčTelsadsaddsadč]], [[Český Krumlov (hrad a zámek)|Český Krumlov]] (tyto tři na [[Seznam UNESCO|seznamu UNESCOasdasasNESCO]]), sadasd[[Kratochvíle (zámek)|Kratochvíle]], [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichův Hradec]], [[Nelahozeves (zámek)|Nelahozeves]], [[Opočno (zámek)|Opočno]], das[[Velké Losiny|Velké Ldasdasdasosiny]] nebo [[Bučovice (zámek)|Bučovice]].<ref name="cerna"/>dasd
Kvůli dobře zachovaným renesančním měšťanským domům jsou proslulá např. města [[Telč]], [[Český Krumlov]], [[Slavonice]], [[Jindřichův Hradec]], [[Prachatice]], [[Pardubice]], asdas[[Nové Město nad Metují]] nebo [[Litoměřice]].<ref name="cerna"/>
Nejvýznamnějšími architekty 2. pol. 16. století byli Italové [[Ulrico Aostalli de Sala|Ulrico Aostali]], působící především v Praze, a [[Baldassare Maggi]], působící v jižních Čechách.<ref name="cerna"/>
== ReferenceReferasdasdence ==
<references />
== LiteraturaLiteraasdasdtura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Černá
| 