Okres Benešov: Porovnání verzí

| počet_POÚpočet POÚ = 5

| počet_ORPpočet ORP = 3

| rozloha_okresurozloha okresu = 1474.69

| počet_obyvatelpočet obyvatel = 95445

Krajina Benešovska by se pro svůj charakter dala označit jako „typicky česká“. Najdeme zde mírně zvlněnou [[pahorkatina|pahorkatinu]] s nadmořskými výškami od 200 do 700 m, většina území se však nachází v nadm. výšce přibližně 350 -– 550 m. Nápadnou dominantou krajiny je pověstmi opředená hora [[Blaník]] ''(632 m)'' nad obcí [[Louňovice pod Blaníkem]]. Nejvyšší oblastí okresu je tzv. [[Česká Sibiř]] v jeho jižní části (mezi Voticemi a Meznem). V této oblasti najdeme také nejvyšší bod okresu - [[Mezivrata]] (713 m) s televizním vysílačem. K Benešovsku také částečně patří členité údolí Vltavy - konkrétně část východních břehů vodní nádrže Slapy.

Řeka [[Vltava]] tvoří jen asi na 18  km přirozenou západní hranici Benešovska. V celé této délce je vzduta vodami vodních nádrží Slapy (1 390 ha) a Štěchovice.

[[Sázava]] protéká okresem 74  km ve východo-západním směru a je mnohokrát přerušena různými okresními hranicemi. Na jejím toku není vystavěna žádná přehrada. Protéká městy [[Týnec nad Sázavou]] a Sázava. Nedlouho po opuštění okresu se u Davle vlévá zprava do Vltavy.

Nejvýznamnějším přítokem Sázavy je [[Želivka]], která tvoří část východní hranice okresu. Protéká jím v délce 20  km, ze kterých pouze poslední 4  km před soutokem nejsou vzduty přehradou. Zbývajících 16  km je tvořeno vodní nádrží Švihov (1 490 ha), zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy s přísným hygienickým režimem.

Jako poslední vodní tok jmenujme říčku [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanici]], přítok Sázavy, která protéká okresem v délce 37  km. Pramení na [[Okres Tábor|Táborsku]], severně od [[Chýnov]]a, na území okresu se dostává u obce Kamberk. Na jejím toku dále stojí obce Louňovice pod Blaníkem, [[Ostrov (okres Benešov)]], [[Ctiboř (okres Benešov)]] a Libež. Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je [[město]] Vlašim.

* největší [[lípa (rod)|lípa]]: [[Krchlebská lípa]] (obvod 800  cm), poražena po válce

* největší živá lípa: [[Kaplířova lípa]] (749  cm)

* největší [[dub]]: [[Žižkův dub (Konopiště)|Žižkův dub]] (887  cm), zanikl před rokem [[1989]]

* největší živý dub: [[Tloskovský dub]] (672  cm)

* největší [[smrk]]: Trojkmenný Ratměřický smrk (582  cm) †

* nejvyšší smrk: smrk u Komorního Hrádku (346  cm, 40 m) †

* největší živý smrk: [[Velký mnich]] na Malém Blaníku (321  cm, 34 m)

* největší [[jírovec]]: v Nechybě (437  cm), u Růžkových Lhotic (428  cm)

* největší [[buk (rod)|buk]]: u Kaliště (661  cm)

* největší [[klen]]: Věžník u Chotýšan (650  cm)

'''Dálnice D1''' byla na území celého okresu Benešov zprovozněna dne [[8. červenec|8. července]] [[1977]]. Tomu ale předcházelo 5 let výstavby před válkou, která byla později přerušena, a na kterou bylo v poněkud pozměněných projektech opět navázáno na poč. 70. let. Délka dálnice na území okresu je 46  km a je na něm 6 sjezdů (ve směru od Prahy: [[Hvězdonice]], [[Ostředek]], [[Šternov]], [[Psáře]], [[Soutice]] a [[Loket (okres Benešov)|Loket]]). V [[Bernartice (okres Benešov)|Bernarticích]] u Dolních Kralovic je oddělení dálniční policie a údržby dálnice. V nedalekém Lokti se plánuje výstavba rozsáhlého [[outlet]]ového centra EXIT 66. Za zmínku stojí most přes Sázavu u Hvězdonic, a nedokončený most přes Čechtický potok u Keblova, jehož stavba byla zahájena poč. druhé světové války, ale byl dokončen pouze do poloviny a později skoro až k mostovce zaplaven vzdutím švihovské přehrady.

Z dálnice D1 odbočuje v [[Mirošovice|Mirošovicích]] na Praze-východ '''silnice I/3'''. Její původní trasa ''(dnes [[silnice II/603]] - tzv. „Stará Benešovská“)'' vede přímo z Prahy přes Kamenici a [[Nespeky]] do [[Poříčí nad Sázavou]], kde se na silnici I/3 napojuje. Úsek z Mirošovic do Poříčí byl vystavěn až spolu s prvním úsekem D1 v roce [[1971]]. Okresní město Benešov silnice obchází západní přeložkou, pokračuje taktéž po přeložce kolem Bystřice, dále středem Olbramovic, obchvatem kolem Votic, za kterými stoupá až k nejvyššímu bodu okresu. Poté prudce klesá do Miličína, za kterým opět stoupá, aby u Sudoměřic opustila území kraje. Na silnici je velmi hustý provoz, jemuž by měla ulehčit plánovaná dálnice D3. Na území okresu má silnice I/3 délku 42  km, silnice II/603 zatím jen 7  km. D

Jihozápadní částí okresu prochází v délce 10  km [[silnice I/18]] z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic.

<nowiki> </nowiki>Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice. V úseku Praha - Benešov je

trati jsou provozovány vnitrozemské (do [[České Budějovice|Č. Budějovic]]) i mezinárodní rychlíky (do [[Linec|Lince]]), spěšné vlaky (z [[Tábor|Tábora]]a do [[Praha|Prahy]]) a samozřejmě osobní vlaky (do Benešova jezdí elektrické jednotky [[Elektrická jednotka 451|451]] a [[elektrická jednotka 471|471]]).

<nowiki> </nowiki>(přes Sázavu a Kácov do Světlé nad Sázavou). Nejvíce jsou tyto tratě vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované

chatové zástavby při toky Sázavy. Železniční křižovatkou je také nádraží Benešov - vychází odtud [[Železniční trať Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov|'''trať 222''']] z Benešova do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Je to jediná trať, která vede celá na území okresu. Až do 4. srpna [[1974]] trať pokračovala do Dolních Kralovic, které ale byly zatopeny vodami švihovské vodní nádrže. Poslední lokálka - [[Trať 223|'''[[trať 223]]''']] vychází z žst. [[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovic]] do [[Sedlčany|Sedlčan]] v dnešním [[Okres Příbram|příbramském okrese]] a pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam. Je ukázkou dřívější spádovosti okolí Sedlčan spíše k Benešovu, než k Příbrami, které bylo v roce [[1960]] uměle změněno novou okresní hranicí. Na území okresu jsou stanice [[Vrchotovy Janovice]], [[Voračice]] a [[Minartice]].

Benešovsko patří díky své poloze i přírodním krásám mezi nejoblíbenější příměstská rekreační zázemí Pražáků. Mnoho obyvatel hlavního města má na území okresu ''(zejm. v [[Posázaví]])'' chaty a chalupy. Díky přívětivé a vyvážené kulturní krajině je okres také velmi vyhledávaným místem pro jednodenní [[turistika|turistiku]] nebo cykloturistiku. Turisticky nejatraktivnější je zejm. okolí [[Blaník|Blaníku]]u a okolí [[Neveklov]]a a Votic. Z nejvýznamnějších stavebních památek okresu jmenujme zejm. zámek '''[[Konopiště]]''' (u Benešova) s rozsáhlým anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Dále se sem řadí nově opravený barokní zámek [[Jemniště]] u Postupic, gotický hrad [[Český Šternberk (hrad)]] na Sázavě, románský hrad v [[Týnec nad Sázavou|Týnci nad Sázavou]] a zámky ve [[Vrchotovy Janovice|Vrchotových Janovicích]], v Líšně u Bystřice a v Růžkových Lhoticích u Čechtic (s expozicí Podblanického muzea o životě a díle Bedřicha Smetany). Za zmínku stojí také románské kostely v [[Poříčí nad Sázavou]], [[Kondrac]]i a [[Pravonín]]ě a zbytky starého kostela na Karlově v [[Benešov]]ě. V turisticky nejvyhledávanějších místech okresu existuje síť ubytovacích zařízení, na pobřeží slapské přehrady najdeme také velké [[kemp]]y - Nová Živohošť, Měřín, Rabyně. Zdejší krajina a relativní blízkost hlavního města přitáhly na Benešovsko také filmaře - asi nejznámějším filmem zde natočeným je komedie Zdeňka Svěráka [[Vesničko má středisková]] z roku [[1985]], která se natáčela v Křečovicích. V Benešově a okolí se natáčel seriál České televize Šípková Růženka (2001), ve Vysokém Újezdě nový seriál Hraběnky, na bystřickém nádraží jedna epizoda [[Bakaláři (seriál)|Bakalářů]] a na zámku v Líšně dvě epizody seriálu [[30 případů majora Zemana]].

29. prosince [[1981]] byla v jižní části okresu na ploše 41 &nbsp;km² vyhlášena [[CHKO Blaník]], jejíž dominantou jsou právě vrcholy [[Velký Blaník (přírodní rezervace)|Velkého]] a [[Malý Blaník (přírodní rezervace)|Malého]] [[Blaník]]u. Sídlo správy CHKO je v [[Louňovice pod Blaníkem|Louňovicích pod Blaníkem]].

[[Soubor:Dolnikralovice.jpg|thumb|Náměstí v Dolních Kralovicích - jediné obci na Benešovsku vystavěné po válce. Nová obec je náhradou za zbourané a zatopené městečko v údolí Želivky. ]]

* [[Servác Heller]] (13. května [[1845]], Vlašim - 2. září [[1922]]) - novinář, spisovatel a [[Mladočeši|mladočeský]] politik, organisátor táborů lidu na [[Blaník|Blaníku]]u

* [[Svatopluk Čech]] (21. února [[1846]], [[Ostředek]] - 23. února [[1908]]) - významný básník, prosaik, novinář a cestovatel, chodil do školy v [[Postupice|Postupicích]], Podblanicko několikrát ve svých pracechpracích zmínil

* [[Ladislav Syllaba]] (16. června [[1868]], Bystřice - 30. prosince [[1930]]) - lékař mmj. [[T. G. Masaryk|T. G. Masaryka]]a, profesor na Universitě Karlově, poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění]], syn bystřického starosty, podblanický vlastenec

* [[Jan Srdínko]] (22. února [[1974]], Benešov) - hokejista, několikanásobný mistr extraligy, pak trénértrenér v [[HC Benešov]]