Verze z 11. 4. 2015, 22:55 editovat Mikuláš Tolentínsky (diskuse \| příspěvky) 210 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 4. 2015, 16:43 editovat zrušit editaci Mikuláš Tolentínsky (diskuse \| příspěvky) 210 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 24: }}</ref>), na [[Bezděz (hrad)\|Bezdězu]] (1627) a ve [[Klášter augustiniánů (Vrchlabí)\|Vrchlabí]] (1705).<ref name="jedna"/> Mezi významné obuté augustiniány patřili [[Aegidius Romanus]], [[Martín Alonso de Córdoba]], svatý [[Tomáš z Villanovy]], reformátor [[Martin Luther]], fray [[~~Fray~~ Luis de León]], brněnský genetik [[Gregor Mendel]] (†1884), blahoslavený [[Anselm Polanco]] a jako augustinián začínal filosof [[Franz Brentano]] (†1917). Mnoho augustiniánských klášterů zaniklo v husitských válkách. Několik klášterů bylo zrušeno za Josefa II., v roce [[1950]] byly všechny kláštery zrušeny a řeholníci internováni. Po roce [[1989]] byly obnoveny [[Konvent (církev)\|konventy]] v [[Klášter augustiniánů (Praha-Malá Strana)\|Praze u sv. Tomáše na Malé Straně]] a na [[Starobrněnský klášter\|Starém Brně]]. Jeden augustinián (P. [[Augustin Emil Dorničák\|Dorničák]]) nějaký čas působil samostatně v někdejším klášteře v Domažlicích (v l. [[1990]]-[[1998]]). V [[Brno\|Brně]] se usadili augustiniáni již v roce [[1344]]. Markrabě [[Jan Jindřich]] založil roku [[1350]] nový augustiniánský klášter (původně umístěný vně středověkých městských hradeb) s chrámem [[Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola\|Zvěstování Pannny Marie a svatého Tomáše]], což potvrdil po dostavění kněžiště roku [[1356]] i papež [[Inocenc VI.]] Chrám byl zamýšlen jako pohřebiště moravských markrabat. Význam kláštera na Moravě i v rámci řádu dosvědčuje to, že v 18. st. získal zvláštní papežské právo používat pro svého představeného hodnost infulovaného opata, kteréžto označení jinak augustiniáni jako žebravý řád nepoužívají.

Řád augustiniánů: Porovnání verzí