Chmelnického povstání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
obr
Řádek 1:
[[File:Matejko Khmelnytsky with Tugay Bey.jpg|thumb|Chmelnický na obraze [[Jan Matejko|Jana Matejka]]]]
'''Chmelnického povstání''' bylo [[Kozáci|kozácko]]-[[Nevolnictví|nevolnické]] povstání na [[Ukrajina|Ukrajině]] v polovině 17. století. Probíhalo v letech 1648–1654. Bylo namířeno proti [[Polsko-litevská unie|polsko-litevskému státu]], který se pokusil omezit kozáckou autonomii. Začalo roku 1648 a do jeho čela se postavil kozácký hetman [[Bohdan Chmelnickij]]. Jeho akce spustily široké lidové povstání. Zpočátku dosáhli kozáci (kteří se spojili s [[Krymští Tataři|krymskými Tatary]]) úspěchů (vítězné bitvy u Korsuně a Žlutých vod), které vedly roku 1649 k uzavření zborovské dohody, v níž polský král [[Jan II. Kazimír]] uznal Chmelnického kozáckým hetmanem a obnovil kozácká práva. Rozpory mezi kozáckými vůdci však Polákům umožnili roku 1651 obnovit útoky. Zatlačili kozáky za [[Dněpr]] a zvítězili u Berestečka. Následný bělocerkevský mír (1651) omezil kozáckou autonomii jen na kyjevské vojvodství. Kozácká rada poté požádala o pomoc proti Polákům ruského cara. Následně, roku 1654, [[Perejaslavská rada|kozácká rada v Perejaslavi]] vyhlásila připojení tzv. Levobřežní Ukrajiny k Rusku. Po ochabnutí důvěru v Moskvu se Chmelnický pokusil vytvořit protipolskou koalici s [[Transylvánie|Transylvánií]] a [[Švédsko|Švédskem]], ovšem neúspěšně. Roku 1657 Chmelnický zemřel, na jeho místo nastoupil [[Ivan Vyhovskij]], který se rozešel s Moskvou a přišel s plánem přeměnit Ukrajinu ve třetí subjekt polsko-litevské unie. Tento plán nenašel na Ukrajině podporu.<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/chmelnickeho-povstani
</ref><ref>http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2.&id_desc=394165&title=Chmelnick%E9ho%20povst%E1n%ED