František Kutnar: Porovnání verzí

'''František Kutnar''' ([[7. říjen|7. října]] [[1903]] [[Mlázovice]] – [[11. září|11. září]] [[1983]] [[Mlázovice]]) byl [[Česko|český]] [[historiografie|historik]], zabýval se převážně [[české národní obrození|národním obrozením]]. Povoláním byl středoškolský profesor. Měl [[strukturalismus|strukturalistický]] přístup k [[historiografie|historiografickému]] bádání, často se zabýval drobnějšími tématy. Napsal mnoho drobnějších statí, v [[odborná literatura|odborných časopisech]] i v [[noviny|běžném tisku]]. Byl ovlivněn [[Josef Pekař|Josefem Pekařem]] (ovlivnil ho zejména nasměrováním na [[hospodářské dějiny]]) a [[Josef Šusta|Josefem Šustou]], a to způsobem práce i [[téma]]ticky. Věnoval velkou pozornost [[kolektiv]]ním faktům, [[Společnost|sociálnímu]] a [[Filosofie|myšlenkovému]] [[rozvoj]]i. Byl ovlivněn [[sociologie|sociologií]] a [[psychologie|psychologií]], používal nejmodernější historiografické metody.

 

 

== Díla ==

Jeho hlavním dílem jsou dvě [[monografie]], myšlenkově velmi úzce spojené: ''Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus'' a ''Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu''. V těchto dílech se zabývá [[národ]]em jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k [[politika|politice]], [[náboženství]] a [[Kultura|kultuře]], hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření [[demografie|sociální skladby]] národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení.

 

* ''Mezi Chlumy a Kamennou Hůrou : (obraz dějin Mlázovic v Podkrkonoší a okolí)''. Mlázovice, Osvětová beseda, 1997.

* ''Příroda a domov : střípky vzpomínek''. Praha, Historický klub, 1993.

 

{{DEFAULTSORT:Kutnar, František}}