Národní jednota severočeská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: Mapa odborů Národní Jednoty Severočeské |
→Kulturní činnost: kultura, divadlo, obrázky, prolinky, zdroje |
||
Řádek 80:
== Kulturní činnost ==
Místní odbory pořádaly [[ples]]y, zábavy, výlety nebo divadelní představení a jejich cílem bylo získání širokého [[Publikum|publika]]. Velký význam hrálo i pořádání národních slavností s [[Lidové písně|lidovými písněmi]], tanci a [[Tradice|zvykoslovím]]. Na venkově se těšilo [[Herec|ochotnické]] divadlo velké oblibě. Místní odbor Národní jednoty severočeské v [[Zákupy|Zákupech]] se scházel v restauraci Modrá hvězda (na rohu dnešní Gagarinovy a Borské ulice) a zde byl také 25. června [[1923]] založen nejstarší ochotnický kroužek na [[Okres Česká Lípa|Českolipsku]].<ref>90 let Divadelního spolku HAVLÍČEK Zákupy (1. část) - [http://www.i-noviny.cz/divadlo/90-let-divadelniho-spolku-havlicek-zakupy-1-cast#.VSgS4vnkfLI na www.i-noviny.cz]</ref> Ústřední výbor zajišťoval finanční prostředky na jeviště. Zvláště dámské odbory se věnovaly [[Loutkové divadlo|loutkovému divadlu]]. Za první republiky koupila NJS i několik [[Kino|biografů]] na německém území.<ref name="NSJ" />
=== Školství ===
[[File:Arbesova škola.jpg|náhled|Arbesova škola v [[Česká Lípa|České Lípě]]. V roce 1901 byla v budově bývalého soudu otevřena obecná škola chlapecká a v roce 1919 pak první českolipská česká škola a zároveň zde působila škola odborná pokračovací. V roce 1932 byla dokončena škola Dr. Miroslava Tyrše, kam se postupně nastěhovaly všechny české školy.]]
[[File:Nečemice škola.JPG|náhled|Bývalá česká menšinová škola z roku 1935 v [[Nečemice|Nečemicích]].]]
[[File:Mikolas ales zizka.jpg|náhled|[[Jan Žižka]] od [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Aleše]]. U českých obranných spolků sloužila národnostnímu boji epocha [[husitství]] a [[Česká reformace|české reformace]]. ]]
Menšinové [[školství]] se řídilo až do konce [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] školským zákonem ze 14. května [[1869]], č. 62 ř. z. Podle § 59 se menšinová škola mohla zřídit pouze v tam, kde (v obci a jejím blízkém okolí) byl pětiletý průměr počtu [[Povinná školní docházka|dětí školou povinných]] větší než 40. Na základě takového zjištění pak o zřízení školy rozhodla sice zemská školní rada, ale o provoz školy se musela postarat obec. Proto se zemská školní rada obracela na obecní zastupitelstvo a jeho místní školní radu a postupovala podle jeho vyjádření. Je nasnadě, že v německých obcích se tomu zastupitelstvo bránilo a nemínilo zřízením české školy zatěžovat rozpočet obce. Pokud už českou školu zřídit muselo, stávalo se, že ji umístilo do nevyhovujících objektů, do kterých jen s donucením okresní inspekční komise následně investovalo. V případě zamítnutí se snažila Ústřední matice školská zajistit budovu (pronájem či koupě) a následně zde vybudovat školu privátní (matiční), která byla ale plně v její režii a zatěžovala omezený rozpočet spolku. Následně pak společně s NJS vedla s úřady boj o její zveřejnění (zestátnění), čímž by opět přešlo financování školy na místní obec. Německá strana na zasílání českých děti do „matičních” škol reagovala propouštěním českých dělníků z práce nebo celou rodinu i s dětmi vyhodila z bytu.<ref name="NSJ" />
| |||