Cestovní ruch: Porovnání verzí

[[Soubor:Touristenmassen auf der Karlsbrücke.jpg|thumb| upright=1.2|Masa turistů na Karlově mostě v Praze]]

 

[[Soubor:Trocadéro.jpg|thumb| upright=0.8|Turisté pod [[Eiffelova věž|Eiffelovou věží]] v [[Paříž]]i]]

Klient služeb cestovního ruchu se nazývá [[turista]]. Světová organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) definuje turistu jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.<ref name="jedna"/> Podle této definice mezi turisty nepatří [[migrant]]i, kteří se domů nevracejí, ale ani cizí dělníci nebo brigádníci, kteří mají v cílové zemi příjem. Naproti tomu například obchodní zástupci, účastníci kongresů a školení, vysílaní delegáti a experti se za turisty pokládají (odtud např. označení „kongresový turismus“). Definice UNWTO nerozlišuje, za jakým účelem klienti cestují, nejčastější důvody bývají poznávací, rekreační, sportovní, ale také profesionální a obchodní.

 

Mezi nejoblíbenější cíle rekreačních turistů patří v létě moře a v zimě vysoké hory. Poznávací turismus nejvíce přitahují oblasti bohaté na historické, umělecké a kulturní památky ([[Francie]], [[Itálie]], [[Řecko]]), přírodní rezervace, bohatý kulturní život a ovšem i mimořádné světové výstavy, festivaly, lidový folklor a podobně. Významnou složku tvoří sportovní turismus: olympiády, mistrovství, turnaje.

 

* fauna

* flóra

 

=== Klimatické poměry ===

* množství srážek a jejich rozdělení

* délka slunečního svitu

 

V celosvětovém srovnání mají svými hodnotami největší význam pro využití cestovním ruchem dva podnební pásy – mírný a [[subtropický podnebný pás|subtropický]]. V ostatních podnebných pásech jsou klimatické hodnoty pro masový cestovní ruch a dlouhodobější pobytu nevhodné kvůli extrémně vysokým teplotám, přílišné vlhkosti vzduchu nebo naopak velkému suchu. [[Klimatické poměry]] se uplatňují v rozhodující míře na sezónnosti (= časový průběh realizace cestovního ruchu).

jsou z povrchových vod nejpřitažlivější a to především z hlediska dlouhodobých pobytů. Z celosvětového srovnání zaujímá nejvýznamnější postavení [[Středozemní moře]] k jehož pobřeží se soustřeďuje polovina mezinárodního cestovního ruchu Evropy. Příčina je v kvalitě jeho pobřežních vod tzn. vysoká teplota - v létě až 24 – 28 oC, vysoká slanost i s léčebnými účinky, vesměs výtečné pláže, exotická mořská, fauna atd. [[Černé moře]] má po této stránce nižší hodnoty s výjimkou teploty do 24 oC. Významnou koncentraci cestovního ruchu mají ostrovy amerického Středomoří a přilehlý jihovýchod USA ([[Florida]]). V Tichomoří se intenzivně využívají [[Havajské ostrovy]], krátké úseky Kalifornského pobřeží USA a Mexika. V Indickém oceánu se v mezinárodním cestovním ruchu uplatňují ostrovy [[Mauricius]], [[Seychely]] a [[Madagaskar]].

 

uplatňují se podobně jako moře, jejich funkční využití určuje zeměpisná šířka. Na intenzitu využití cestovním ruchem má vliv i jejich poloha, více využívaná jsou jezera a nádrže vzdálené od moře. Různorodé využití těchto ploch je rozšířeno prakticky po celém světě. Mezi nejnavštěvovanější oblasti patří jezera alpské oblasti především Švýcarska ([[Ženevské jezero]], [[Bodamské jezero]]), [[Itálie]] (Lago di Como, Lago Maggiore, Lago di Garda), Rakouska a Německa. Významné soustředění cestovního ruchu se vytvořilo u jezer ve Velké Británii, v Polsku, Německu a na jihu Finska. Začínají se prosazovat vodní nádrže ve střední Evropě a na Pyrenejském poloostrově.

 

=== Reliéf a morfologické poměry ===

[[Soubor:Japanese tourists at Riffelsee.JPG|thumb|Vysokohorská turistika v Alpách]]

 

==== Horizontální morfologie ====