Národní jednota severočeská: Porovnání verzí

K založení místního odboru bylo zapotřebí 20 členů z místa a okolí. Místní výbor se skládal z předsedy, místopředsedy, jednatele a pokladníka, ve větších místech ještě z knihovníka a zapisovatele. Scházel se čtvrtletně v jednoročním volebním období. Existovaly odbory smíšené, mužské, ženské, pro mládež nebo akademické. Za [[První republika|první republiky]] vznikla síť „hraničních stráží”. Místní odbory na českém území si braly pod [[Patron|patronátní]] péči odbory na jazykové hranici či přímo na německém území, proto se jim také říkalo „ochranitelky”.<ref name="NSJ" /> Členy spolku stanovy po roku 1932 dělily na přispívající, činné, zakládající a čestné. Přispívajícím členům stanovil ústřední výbor výši příspěvků a zápisného, činní se povinně zavazovali k plnění cílů NJS a k placení jednoročního příspěvku 2 koruny (sociálně slabí 1 korunu). Zakládajícím členům byl jednorázový poplatek zvýšen ze 400 na 1 000 korun nebo mohli zaplatit 200 korun tzv. pozemkový příspěvek. Mezi čestnými členy figurovala jména: MUDr. Václav Pařík z [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenic]], [[Karolína Světlá]], dr. [[Alois Pravoslav Trojan]], MUDr. Václav Šamánek z Liberce, Václav Strejcovský, statkář z [[Blahotice|Blahotic]] u Slaného a po roce 1918 prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]], ministr [[Gustav Habrman]], starosta NJS a senátor [[Emanuel Hrubý]], [[Alois Jirásek]], ministerský předseda dr. [[Karel Kramář]], poslanec [[Jiří Stříbrný]] a další.<ref name="NSJ" />