Kurděje: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
:D
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
'''Kurděje'''<blockquote>MArie je dě*ka špí*a jedna ('''skorbut''', '''Möllerova Batlowova choroba''', '''avitaminóza vitaminu C''') je [[nemoc]] způsobená dlouhodobým nedostatkem [[vitamín C|vitamínu C]] ve [[Lidská výživa|stravě]]. Na rozdíl od většiny zvířat a rostlin totiž lidské tělo nedokáže syntetizovat tento vitamín, proto jej musí přijímat v potravě. Dnes už je tato [[Nemoc|choroba]] poměrně vzácná, vyskytuje se občas jen ve velmi chudých oblastech tzv. [[Třetí svět|třetího světa]]. Dříve jí trpěli zejména chudí lidé, obzvláště v zimních měsících, nebo [[námořník|námořníci]] při dlouhých plavbách. Nemoc se projevuje především [[krvácení]]m z [[dáseň|dásní]], pod [[kůže|kůži]], do [[sval]]ů, do nehtových lůžek, vnitřních orgánů, sníženou odolností proti nemocem a poruchou [[krvetvorba|krvetvorby]].</blockquote>Kurděje začaly být akutní u evropských námořníků zejména v [[15. století]], kdy se začaly podnikat dlouhé výpravy [[Atlantský oceán|Atlantikem]] směrem k [[Amerika|Americe]] nebo okolo [[Afrika|Afriky]]. Námořníci i pasažéři byli po měsíce odkázáni na [[dieta|dietu]] skládající se ze sušeného hovězího masa a [[suchar|sucharů]] a nemoc je houfně kosila. Snaha [[lékař|lékařů]] o zkrocení a likvidaci nemoci dlouho nepřinášela výsledky. Teprve [[Skotsko|skotský]] [[lékař]] [[James Lind]] publikoval v roce [[1772]] práci, v níž demonstroval, že denní příděl nápoje, který obsahoval [[ocet]], mořskou vodu a šťávu ze dvou [[pomeranč]]ů a jednoho [[citron]]u, rychle vyléčil i těžký skorbut a umožnil návrat nemocných námořníků do služby již po 6 dnech [[léčba|léčby]] (objev byl učiněn již v roce [[1747]]).
 
Kurděje začaly být akutní u evropských námořníků zejména v [[15. století]], kdy se začaly podnikat dlouhé výpravy [[Atlantský oceán|Atlantikem]] směrem k [[Amerika|Americe]] nebo okolo [[Afrika|Afriky]]. Námořníci i pasažéři byli po měsíce odkázáni na [[dieta|dietu]] skládající se ze sušeného hovězího masa a [[suchar|sucharů]] a nemoc je houfně kosila. Snaha [[lékař|lékařů]] o zkrocení a likvidaci nemoci dlouho nepřinášela výsledky. Teprve [[Skotsko|skotský]] [[lékař]] [[James Lind]] publikoval v roce [[1772]] práci, v níž demonstroval, že denní příděl nápoje, který obsahoval [[ocet]], mořskou vodu a šťávu ze dvou [[pomeranč]]ů a jednoho [[citron]]u, rychle vyléčil i těžký skorbut a umožnil návrat nemocných námořníků do služby již po 6 dnech [[léčba|léčby]] (objev byl učiněn již v roce [[1747]]).
 
Další prevencí proti kurdějím jsou klíčící výhonky rostlin. Klíčící rostliny jako strava byly používány již dávno, a to již před 3000 př. n. l. v Číně. Později s sebou brali Féničané na dlouhé námořní cesty semena rostlin, aby konzumací jejich výhonků předešli chorobě z nedostatku vitaminu C, tedy kurdějím. Britský námořní lékař [[David Mac Bride]] roku [[1767]] jako první publikoval svá pozorování o tom, že vyklíčené obiloviny a luštěniny byly proti kurdějím stejně účinné jako čerstvé ovoce a zelenina. Námořníci při dlouhých plavbách na palubách lodí umísťovali na rozprostřené plachty semena řeřichy, které zvlhčovali dešťovou vodou a nakličovali.