Karel Mareš (vojenský letec): Porovnání verzí

Za rok byl rozkazem [[Ministr národní obrany|ministra národní obrany]] [[Alexej Čepička|Alexeje Čepičky]]<ref>§ 1 a 3 zákona č.59/Sb.</ref> degradován z [[generál]]a na [[vojín]]a. Z rozkazu MNO byl „ve státním zájmu“ vystěhován s rodinou z pražského bytu. Praha mu byla zakázána a „nuceným domovem“ se od [[Duben|dubna]] [[1951]] stala [[Kosova Hora]] u [[Sedlčany|Sedlčan]]. Měl být také nasazen do tzv. [[Tábor nucené práce|tábora nucených prací]], ale vzhledem ke špatnému zdraví skončil „pouze“ jako zemědělský dělník Státního statku Kosova Hora. V [[Květen|květnu]] [[1953]] mu byl MNO odebrán invalidní válečný důchod<ref>podle § 2 vlád. nařízení č. 22/1953</ref>. Nositel mnoha vyznamenání, generál Karel Mareš, vysílen a nemocen, na pokraji chudoby, ponížen a stále pronásledován [[Státní bezpečnost|StB]], zemřel v nemocnici v Praze předčasně už v 61 letech. Pohřben byl na Novém hřbitově v Táboře. V roce 1968 byl částečně a rozkazem č. 09/13.4.1990 prezidenta ČSFR [[Václav Havel|Václava Havla]] [[3. květen|3. května]] [[1990]] v plném rozsahu [[rehabilitace|rehabilitován]] a byla mu [[in memoriam]] vrácena hodnost [[brigádní generál|brigádního generála]].