Dětřich Míšeňský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
drobné úpravy
Řádek 20:
Přestože se Albrechtovou smrtí stal Dětřich dědicem Míšeňska, zabral je císař [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřich VI.]] Ten se proto nevyhnul spekulacím, že Albrechta nechal otrávit. Dětřichovi zřejmě zůstaly državy v okolí Weissenfelsu, v listinách je uváděn jako "hrabě z Weissenfelsu". V prosinci 1195 na sněmu ve Wormsu přijal kříž, následně se zúčastnil křížové výpravy Jindřicha VI.; v březnu 1198 se v [[Akko|Akkonu]] zúčastnil založení [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]. Když po nečekané Jindřichově smrti nastoupil na římský trůn jeho bratr [[Filip Švábský|Filip]], zřejmě Míšeňsko Dětřichovi vrátil jako poděkování za podporu kandidatury na sněmu v Mühlhausenu.<ref name>{{Citace monografie | příjmení = Wihoda | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Wihoda | titul = Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 316 | isbn = 80-7203-682-3 | strany =177}}</ref>
 
Dětřich se během manželské rošády Přemysla Otakara I. zastával své zapuzené sestry Adléty a jejích dětí, synovec Vratislav byl stálým členem jeho dvora<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1990 | počet stran = 361 | isbn = 80-205-0099-5 | poznámka = Dále jen ''Přemysl Otakar I.'' | strany = 93}}</ref> a roku 1212 mu císař [[Ota IV. Brunšvický|Ota]] na Dětřichovo naléhání udělil Čechy v léno.<ref>Žemlička, str. 127</ref> Šlo o pouhou demonstaraci sílymoci, Vratislav neměl reálné šance na zisk české koruny.
 
Ve vojensky vyhroceném sporu o římskou korunu byl Dětřich stranící Otovi Brunšvickému pověřen funkcí vyjednavače s mladým [[Fridrich II. Štaufský|Fridrichem Štaufským]].<ref>Wihoda, str.194</ref>