Dětřich Míšeňský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidány odkazy, upravena doba vlády (původní data odpovídala jeho bratrovi Albrechtovi) značka: editace z Vizuálního editoru |
drobné úpravy |
||
Řádek 13:
{{Příbuzný|levobočný syn|Jindřich}}
}}
'''Dětřich Míšeňský''' ({{vjazyce|de}} ''Dietrich der Bedrängte'', [[1162]] – [[18. únor]]a [[1221]]) byl [[seznam míšeňských markrabat|míšeňský]] a lužický markrabě z rodu [[Wettinové|Wettinů]]. Jeho sestra [[Adléta Míšeňská]] byla první manželkou [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]]
== Život ==
Narodil se v roce 1162 jako mladší syn syn míšeňského markraběte [[Ota II. Míšeňský|Oty Bohatého]] a jeho manželky [[Hedvika Braniborská|Hedviky]]. Část svého života strávil spory s bratrem [[Albrecht I. Míšeňský|Albrechtem]]. Není úplně zřejmé, kdy přesně tyto spory začaly; v každém případě zřejmě matka obou bratrů Hedvika protěžovala právě Dětřicha a chtěla, aby se dědicem Míšeňska stal on navzdory tomu, že Albrecht byl prvorozený. Ota Bohatý změnil závěť a Míšeňsko odkázal mladšímu synovi. Na to reagoval Albrecht tím, že svého otce roku 1189 zajal a propustil jej až na zásah císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]; trestnou výpravu vedl český kníže [[Konrád II. Ota|Konrád Ota]]. Na sněmu ve Würzburku 10. srpna 1189 se bratři okázale smířili, takže když v únoru následujícího roku Ota zemřel, stal se míšeňským markrabětem vcelku bez problémů Dětřichův bratr Albrecht. Spory mezi bratry byly však za pár let obnoveny; roku 1194 podnikl z popudu nového římského císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] další trestnou výpravu do Míšeňska český kníže, tentokrát [[Jindřich Břetislav]]. Albrecht zůstal nepřemožen, ovšem již následujícího roku nečekaně zemřel.
Přestože se Albrechtovou smrtí stal Dětřich dědicem Míšeňska, zabral je císař [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřich VI.]] Ten se proto nevyhnul spekulacím, že Albrechta nechal otrávit. Dětřichovi zřejmě zůstaly državy v okolí Weissenfelsu, v listinách je uváděn jako "hrabě z Weissenfelsu". Když po Jindřichově smrti v roce 1197 nastoupil na římský trůn jeho bratr [[Filip Švábský|Filip]], zřejmě Míšeňsko Dětřichovi vrátil. Dětřich v prosinci 1195 na sněmu ve Wormsu přijal kříž, následně se zúčastnil křížové výpravy Jindřicha VI.; v březnu 1198 se v [[Akko|Akkonu]] zúčastnil založení [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]].
Dětřich se během manželské rošády Přemysla Otakara I. zastával své zapuzené sestry Adléty a jejích dětí, synovec Vratislav byl stálým členem jeho dvora<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1990 | počet stran = 361 | isbn = 80-205-0099-5 | poznámka = Dále jen ''Přemysl Otakar I.'' | strany = 93}}</ref> a roku 1212 mu císař [[Ota IV. Brunšvický|Ota]] na Dětřichovo naléhání udělil Čechy v léno.<ref>Žemlička, str. 127}}</ref> Šlo o pouhou demonstaraci síly, Vratislav neměl reálné šance na zisk české koruny.
== Odkazy ==▼
Ve vojensky vyhroceném sporu o římskou korunu byl Dětřich stranící Otovi Brunšvickému pověřen funkcí vyjednavače s mladým [[Fridrich II. Štaufský|Fridrichem Štaufským]].<ref name>{{Citace monografie | příjmení = Wihoda | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Wihoda | titul = Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 316 | isbn = 80-7203-682-3 | strany =194}}</ref>}}
Dětřich zemřel v únoru 1221 a byl pohřben v [[cisterciácký řád|cisterciáckém]] [[klášter Altzella|klášteře Altzella]] po boku svých předků.
▲== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Dietrich I, Margrave of Meissen}}
| |||