Národní jednota severočeská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Organizace: sbory s okrsky, prolinky, zdroj |
→Organizace: místní odbory, zdroj |
||
Řádek 17:
Zvolený ústřední výbor volil ze svého středu předsednictvo složené ze starosty, místostarosty, 2 jednatelů, 1 pokladníka, 1 zapisovatele a 1 účetního. Menší změny proběhly v roce 1907 a podle stanov tvořili předsednictvo starosta, 2 místostarostové, 2 jednatelé, 1 pokladník a 1 tajemník vedoucí kanceláře. Celý ústřední výbor se nyní skládal ze 36 členů a scházel se jednou měsíčně. Centrální výbor byl rozčleněn do 4 komisí (odborů): organizační, redakční, vánoční a finanční. Od roku 1907-1931 fungoval na ústředí další orgán „Zastupitelstvo jednoty” pro národní a volební záležitosti. Další změny v ústředí proběhly po vzniku Československa. Do předsednictva přibyla opět pozice účetního, tajemníka nahradil ředitel kanceláře a pro účely [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]] NJS zřídila 5. komisi „pozemkovou”. Od roku 1932 sestával ústřední výbor ze 40 členů (volební období 4 roky), z 1 zástupce pro Prahu (volební období 2 roky), z 1 správce domu v Praze [[Zderaz (Praha)|Na Zderaze]] čp. 5, 1 stavebního referenta a 5 dalších členů ústředního výboru.<ref name="NSJ" />
Na valné hromadě 2. května [[1901]] přijali její účastníci organizační členění nižších jednotek. NJS pracovala následně ve 12 územních sborech: 1. rakovnicko-lounském, 2. podkrušnohorském, 3. roudnicko-mělnickém, 4. mladoboleslavsko-turnovském, 5. semilsko-železnobrodském, 6. jilemnicko-jičínském, 7. hradecko-trutnovském, 8. náchodsko-polickém, 9. žambersko-lanškrounském, 10. litomyšlsko-polickém, 11. polabském a 12. pražském. S narůstající členskou základnou došlo v roce 1929 k novému členění do 14 sborů a mnohem většímu počtu okrsků:<ref name="NSJ" />
# sbor - s okrsky [[Cheb|chebský]], [[Karlovy Vary|karlovarský]] a [[Sokolov|falknovský]]
# sbor - s okrsky [[Jesenice (okres Rakovník)|jesenicko]]-[[Žlutice|žlutický]], [[Podbořany|podbořanský]], [[Rakovník|rakovnický]], [[Žatec|žatecký]], [[Chomutov|chomutovský]] a [[Kadaň|kadaňský]]
# sbor - s okrsky [[Most (město)|mostecký]], [[Bílina (město)|bílinsko]]-[[Duchcov|duchcovský]], [[Teplice|teplický]], [[Postoloprty|postoloprtský]] a [[Louny|lounský]]
# sbor - s okrsky [[Roudnice nad Labem|roudnický]], [[Libochovice|libochovický]], [[Litoměřice|litoměřický]], [[Lovosice|lovosický]], [[Mělník|mělnický]], [[Ústí nad Labem|ústecký]], [[Děčín|děčínsko]]-[[Podmokly (Děčín)|podmokelský]] a [[Dubá|dubský]]
# sbor - s okrsky [[Mladá Boleslav|boleslavský]], [[Mnichovo Hradiště|mnichovohradišťský]], [[Česká Lípa|českolipský]], [[Nový Bor|borský]] a [[Rumburk|rumbursko]]-[[Varnsdorf|varnsdorfský]]
# sbor - s okrsky [[Český Dub|českodubský]], [[Turnov|turnovský]], [[Liberec|liberecký]], [[Frýdlant|frýdlantský]], [[Jablonec nad Nisou|jablonecký]], [[Železný Brod|železnobrodský]] a [[Tanvald|tanvaldský]]
Řádek 33:
# sbor - s okrsky [[Beroun|berounský]], [[Kladno|kladenský]] a [[Říčany|říčanský]]
# sbor - s okrsky [[Praha|pražský]] I. a pražský II.
K založení místního odboru bylo zapotřebí 20 členů z místa a okolí. Místní výbor se skládal z předsedy, místopředsedy, jednatele a pokladníka, ve větších místech ještě z knihovníka a zapisovatele. Scházel se čtvrtletně v jednoročním volebním období. Existovaly odbory smíšené, mužské, ženské, pro mládež nebo akademické. Za [[První republika|první republiky]] vznikla síť „hraničních stráží”. Místní odbory na českém území si braly pod [[Patron|patronátní]] péči odbory na jazykové hranici či přímo na německém území, proto se jim také říkalo „ochranitelky”.<ref name="NSJ" />
== Tisk ==
| |||