Československo-polský spor o Oravu a Spiš: Porovnání verzí

 

== Spor v období druhé světové války ==

Po vyhlášení samostatného [[Slovenský stát|Slovenského státu]] se začalo Slovensko po boku svého [[Nacistické Německo|německého]] spojence připravovat na znovuzískání území odstoupených Polsku. V [[srpen|srpnu]] [[1939]] překročila [[Wehrmacht|německá armáda]] řeku [[Váh]] a přemístila se pod Oravu, Spiš a [[Tatry]]. Na Slovensku započala protipolská kampaň a začaly otevřené přípravy na válku. Do slovenské armády byly povolány záložní ročníky a [[Hlinkovy gardy]] posílily slovenské pohraniční jednotky. Množily se pohraniční incidenty, slovenští gardisté přepadli tunely u [[Mosty u Jablunkova|Mostů u Jablunkova]] (tehdy součást polského záboru na Těšínsku v roce 1938) a [[Łupków|Lupkova]].<ref name="BŽ23">Borák, Žáček (1993), str. 23.</ref> [[22. srpen|22. srpna]] 1939 se v [[Bratislava|Bratislavě]] konala mohutná protipolská demonstrace s požadavkem návratu slovensko-polské hranice na starou zemskou hranici uhersko-haličskou, která vyvrcholila protižidovskými útoky. V noci téhož dne zfanatizovaný dav zdemoloval byt polského velvyslance v Bratislavě.<ref name="BŽ23"/>

[[Soubor:Slovak Republic 1939 45 Administrative Map.png|thumb|left|220px|Mapka správního rozdělení [[Slovenský stát|Slovenského státu]], včetně oblastí Oravy a Spiše, anektovaných Slovenským státem po [[Invaze do Polska (1939)|invazi do Polska]]]]