Národní jednota severočeská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Založení: obrázek
→‎Založení: důvod a oblasti, sled zakládání obr. spolků, prolinky, zdroj
Řádek 4:
 
== Založení ==
[[File:Narodopisna vystava 1895 Pojizerska Chalupa.png|náhled|NarodopisnaNárodopisná vystavavýstava 1895 - [[Jizerské hory (mikroregion)|Pojizerská]] chalupa.]]
Na [[Severočeský kraj|severu Čech]] se v průběhu století utvořily české menšiny v oblasti [[Žatec|Žatecka]], [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenicka]] a [[Jilemnice|Jilemnicka]]. S postupnou [[Industrializace|industrializací]] severu přicházeli od druhé poloviny 19. století do německého pohraničí hlavně čeští [[Těžba|horníci]] ([[Sokolov|Sokolovsko]], [[Chomutov|Chomutovsko]], [[Most (město)|Mostecko]] a [[Žacléř|Žacléřsko]]), [[sklářství|skláři]] a [[Textilní průmysl|textilní]] dělníci (ale i menší část řemeslníků, živnostníků a inteligence) a utvářeli v oblastech s dosud německou populací nové české menšinové obyvatelstvo. Národnostní boj se mezi oběma národy rozhořel nejprve v oblasti školství. V Praze založená [[Ústřední matice školská]] (prosinec 1880) byla odpovědí na německou stranou založený [[Deutscher Schulverein|Allgemeiner deutscher Schulverein]] (květen 1880) ve [[Vídeň|Vídni]].<ref name="NSJ" />
 
V 80.jižním letecha 19.jihozápadním stoletípohraničí vzniklo(se nasilnější podporučeskou českých menšin v pohraničních oblastech několik [[Národní jednoty|obranných jednot]], kterémenšinou) se zaměřovaly hlavněNěmci na hospodářskouochranu aněmeckého kulturníhospodářství činnostsdružili „sve cílemspolku vymanit[[Bund Čechyder zeDeutschen|Böhmerwaldbund]] závislosti(1884), na místníchkterý německýchzareagovalo podnikatelíchčeské a vytvořit tak předpoklady pro politickou práci a národní rozvoj”. Prvním průkopníkem obranářské nacionální práce senárodnostní stalahnutí [[Národní jednota pošumavskáPošumavská|Národní jednotou Pošumavskou]] založená(NJP 21. června [[1884]].)<ref name="Doby">{{citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Adámek | odkaz na autora = Karel Adámek | titul = Z naší doby Díl IV. | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20181876 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. F. Šašek | místo = Velké Meziříčí | rok = 1890 | počet stran = 305 | kapitola = Politika XXII. | strany = 168-172 |}}</ref> Oa necelýpokračovalo roks pozdějipodporou jičeských následovalamenšin dnev [[22.pohraničních březen|22.oblastech března]]zakládáním [[1885]] „Národní jednota severočeská”. Prvním starostou byl zvolendalších [[AloisNárodní Pravoslavjednoty|obranných Trojanjednot]]. SvouSpolečným činnostcílem vykonávalačeských vna bývalýchhospodářství krajícha [[Praha|pražském]],kulturu [[žatec]]kém,zaměřených [[Litoměřice|litoměřickém]],Národní [[Mladá Boleslavjednoty|boleslavském]],Národních [[jičínjednot]]ském amělo [[Hradecbýt Králové|královéhradeckém]].„”vymanění BěhemČechů prvníhoze rokuzávislosti tvořilona členskoumístních základnuněmeckých 3podnikatelích 782a členůvytvoření vepředpokladů 119pro místníchpolitickou odborechpráci a donárodní roku [[1889]] přesáhl počet členů 10 tisícrozvoj”.<ref name="DobyNSJ" /> Kancelář NJS sídlila v Praze na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] čp. 34.<ref name="NarL19350601">{{Citace periodika | příjmení = Laube | jméno = J. | autor = | odkaz na autora = |titul = Z činnosti Národní jednoty severočeské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 75 | číslo = 151 | datum = 1935-06-01 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7165631 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
 
V severním pohraničí na [[Žatec|Žatecku]], [[Litoměřice|Litoměřicku]], [[Mladá Boleslav|Mladoboleslavsku]], [[Jičín|Jičínsku]], [[Hradec Králové|Královohradecku]] a kolem [[Praha|Prahy]] následovala dne [[22. březen|22. března]] [[1885]] „Národní jednota severočeská”. Němci zde zakládaly obranné hospodářské spolky až o necelých deset let později - Bund der Deutschen in Böhmen (Praha 1894), Bund der Deutschen Nordwestböhmens (Most 1894), Bund der Deutschen Ostböhmens (Trutnov 1894). Během prvního roku tvořilo členskou základnu NJS 3 782 členů ve 119 místních odborech a do roku [[1889]] přesáhl počet členů 10 tisíc.<ref name="Doby" /> Kancelář NJS sídlila v Praze na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] čp. 34.<ref name="NarL19350601">{{Citace periodika | příjmení = Laube | jméno = J. | autor = | odkaz na autora = |titul = Z činnosti Národní jednoty severočeské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 75 | číslo = 151 | datum = 1935-06-01 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7165631 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref><ref name="NSJ" />
 
== Tisk ==