Národní jednota severočeská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Národní jednota severočeská a Klub českých turistů., Ervěnice, hřbitov
→‎Kulturní činnost: knihovny, prolinky, zdroje
Řádek 60:
V roce [[1902]] slavila NJS úspěch s [[Měšťanská škola|měšťanskou školu]] v [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třeběnicích]] na jejíž finanční sbírku vydala pohlednice, „Poslední řeč dr. Paříka”, sbírku [[báseň|básní]] a [[píseň|písní]] [[Filip Drha|Filipa Drhy]] „Na sporné půdě”. Podobně otevřela i měšťanskou školu v [[Jablonec nad Jizerou|Jablonci nad Jizerou]], které obstarala školní pomůcky nebo v Mostě, [[Duchcov]]ě a [[Český Dub|Českém Dubu]], pokračovací školy v Liberci, Mostě a [[Bohušovice nad Ohří|Bohušovicích]] či hospodářskou školu v [[Terezín]]ě. Ochranou ruku držela i nad školami zřízenými jako třeba v [[Bělá pod Bezdězem|Bělé pod Bezdězem]] a ve [[Dvůr Králové nad Labem|Dvoře Králové]]. Místní odbory NJS zřizovaly na školách „polévkové ústavy” nebo hradily chudým dětem celé obědy. Po vydání školského zákona v roce [[1919]]<ref>Zákon ze dne 3. dubna 1919 o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích č. 189/1919 Sb. [http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1089&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 www.epravo.cz]</ref> se situace podstatně změnila, veškeré matiční školy převzal a nadále o životě privátních škol (zřízených německým spolkem [[Deutscher Schulverein]]) rozhodoval stát. Pro NJS to znamenalo do budoucna podporu chudých žáků v hraničářských školách (stravování, jízdné, školní pomůcky) a dále bojovat za lepší umístění škol.<ref name="NSJ" />
 
=== Knihovny ===
Během čtyř let založila 55 knihoven a věnovala jim přes 5 tisíc knih. Vydávala vlastní knihy (např. ''O Boženě Němcové'', ''Potřeba osobního úvěru pro rolnictvo a záložny Raiffeisenovy'', ''Poučení o práci místních odborů'') a časopis ''Stráž na Severu''.<ref name="Doby" /> V Liberci zřídila veřejnou čítárnu.<ref name="Doby" /> Roku [[1892]] vydala společně s [[Národní jednota pošumavská|Národní jednotou pošumavskou]] brožuru ''Vlastenecké poslání'', kde obě organizace vyzývaly rodiče a venkovské učitele k zajištění kvalitního návazného vzdělání pro děti, končící základní školní docházku. Zdůrazňovaly, že nekvalifikovaná práce v domácím hospodářství, u které tehdy skončila řada dospívajících, je výhodná jen krátkodobě a v delší perspektivě vede k bídě. Jako nejlepší alternativu doporučovaly učení u renomovaného, dobře vybraného řemeslnického mistra.<ref name="Poslani">{{citace monografie | jméno = | příjmení = | odkaz na autora = | titul = Vlastenecké poslání českému národnímu učitelstvu | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/21731544 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. Nohavec | místo = Terezín | rok = 1892 | počet stran = 16 | kapitola = | strany = |}}</ref>
V roce 1885 založila NJS na návrh ústředí knihovní odbor a mezi první dárce knih patřili profesor Studnička, pokladník Knapp a redakce časopisu Politik. Hned v prvním roce disponovala v 10 místních odborech 1 296 svazky a za 40 let svého působení se mohla pochlubit v 547 odborech 75 298 knižními díly. Nejčastějším typem se staly knihovny lidové pro širokou veřejnost a běžně nabízely něco kolem 100 svazků, které na požádání ústředí vyměňovalo. Žákovské knihovny s 30-100 svazky poskytla NJS školám na jazykové hranici natrvalo. Divadelní knihovny vlastnily odborům s ochotnickým divadlem. Hospodářské knihovny sehrály hlavní roli ještě před rozmachem zemědělských časopisů. České tiskoviny zasílala do místních odborů NJS zdarma a ve větších městech zřizovala čítárny. Před Velkou válkou vycházela [[edice]] „Epištoly pro lid” (např. Hrnčíř František - Kam máme do školy své děti posílati?, Nákladem Národní Jednoty Severočeské, 1896)<ref name="NSJ" />
 
Během čtyř let založila 55 knihoven a věnovala jim přes 5 tisíc knih. Vydávala vlastní knihy (např. ''O Boženě Němcové'', ''Potřeba osobního úvěru pro rolnictvo a záložny Raiffeisenovy'', ''Poučení o práci místních odborů'') a časopis ''Stráž na Severu''.<ref name="Doby" /> V Liberci zřídila veřejnou čítárnu.<ref name="Doby" /> Roku [[1892]] vydala společně s [[Národní jednota pošumavská|Národní jednotou pošumavskou]] brožuru ''Vlastenecké poslání'', kde obě organizace vyzývaly rodiče a venkovské učitele k zajištění kvalitního návazného vzdělání pro děti, končící základní školní docházku. Zdůrazňovaly, že nekvalifikovaná práce v domácím hospodářství, u které tehdy skončila řada dospívajících, je výhodná jen krátkodobě a v delší perspektivě vede k bídě. Jako nejlepší alternativu doporučovaly učení u renomovaného, dobře vybraného řemeslnického mistra.<ref name="Poslani">{{citace monografie | jméno = | příjmení = | odkaz na autora = | titul = Vlastenecké poslání českému národnímu učitelstvu | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/21731544 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. Nohavec | místo = Terezín | rok = 1892 | počet stran = 16 | kapitola = | strany = |}}</ref> Po vzniku Československa vydala vláda dne 22. července 1919 zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a NJS pomáhala budovat obecní knihovny, jejichž základ tvořily knihovny lidové.<ref name="NSJ" /><ref>zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.Zhttp://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1331&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 na www.epravo.cz]</ref>
 
=== Přednášky ===