3G: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Přepis |
||
Řádek 1:
{{Aktualizovat}}
'''3G''' (též „třetí generace mobilních telekomunikačních technologií“)<ref name=ITU>{{cite web |title=IMT-2000 Project - ITU |author=ITU |url=http://www.itu.int/osg/imt-project/docs/What_is_IMT2000.ppt |date=4 July 2002 |accessdate=8 April 2013}}</ref> je zkratka označující mobilní zařízení a mobilní sítě podle vyhovující standardu ''International Mobile Telecommunications-2000 (IMT-2000)'' vydaného unií [[Mezinárodní telekomunikační unie|ITU]].<ref name=Smith-Collins>Clint Smith, Daniel Collins. "3G Wireless Networks", page 136. 2000.</ref> Standard 3G nabízí možnost bezdrátového přenosu hlasu (telefonní hovor) a [[Data|dat]] (přístup k [[Internet]]u, [[e-mail]]), [[Videotelephony|videotelefonii]] a [[Multimedia Broadcast Multicast Service|mobilní televizi]] s rychlostí alespoň 200 kbps. Pozdější vydání standardu 3G je občas označováno jako 3.5G nebo 3.75G ([[High Speed Packet Access|HSPA]]) s rychlostí jednotek Mbps.
Mobilní standardy jsou vydávány zhruba každých 10 let, přičemž prvním byl standard [[1G]] (1981), standard 3G pochází z roku 1998 a následující standard 4G (známý jako [[Long Term Evolution|LTE]]) je z roku 2008.
== Přehled ==
Nástup třetí generace telefonů (jako vlajková aplikace této generace jsou označovány videohovory) byl zpožděn očekáváním ohromných zisků z této technologie vedoucím k vypisování aukcí na prodej licencí pro tuto generaci. Poplatky, které musely telekomunikační společnosti za licence zaplatit je finančně velmi zatížily a zpozdily vlastní nástup této generace hlavně v Evropě. Výjimku v tomto tvořilo Japonsko a Korea, které před prodejem licencí daly přednost rychlému vývoji IT infrastruktury.
Japonsko bylo první zemí, která zavedla třetí generaci mobilních telefonů. V roce [[2005]] používalo v Japonsku tyto mobily třetí generace 40
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
| |||