|
| poznámky = ¹do roku 1946 předseda rady lidových komisařů, poté předseda rady ministrů SSSR
}}
se soukromě setkal v [[Berlín]]ě s Leninem.
'''Josif Vissarionovič Džugašvili '''([[gruzínština|gruzínsky:]] იოსებ ჯუღაშვილი ([Ioseb Besarionis dze Džugašvili]), [[ruština|rusky:]] {{Audio|Ru-Stalin.ogg|Иосиф Виссарионович Джугашвили}}, správným přepisem do češtiny '''Iosif Vissarionovič Džugašvili'''; [[18. prosinec|18. prosince]] [[1878]] v Gori, Gruzie – [[5. březen|5. března]] [[1953]] v Moskvě), známý též jako '''Stalin''' (Сталин – česky ''Muž z oceli''), nebo '''Koba''' (česky ''Vyznamenaný'', přijal ji v mládí) byl [[Seznam představitelů Sovětského svazu|Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu]] v letech [[1922]]–[[1952]].
Jde o jednoho z nejkrutějších [[Diktatura|diktátorů]] v [[historie|historii]] lidstva; oběti jeho vlády se nejspíše nikdy nepodaří zcela spočítat (jen počet mrtvých při uměle vyvolaném [[Hladomor na Ukrajině|hladomoru na Ukrajině]] se odhaduje na 3,5 miliónů), někteří [[historik|historici]] zastávají názor, že za dobu svého neomezeného vládnutí přímo či nepřímo má na svědomí více občanů SSSR, než bylo zabito během [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
== Mládí (1878–1900) ==
Podle matriky a úředních listin z raného období svého života se narodil v [[Gruzie|gruzínském]] městě [[Gori]] [[18. prosinec|18. prosince]] (6. prosince v juliánském kalendáři) [[1878]], později však vytrvale tvrdil, že to bylo [[21. prosinec|21. prosince]] (9. prosince v juliánském kalendáři) [[1879]] a toto datum je jeho stoupenci nadále oslavováno. Dodnes jsou patrny vidět rozkoly v datu Stalinova narození.<ref>http://state.rin.ru/cgi-bin/persona_e.pl?id=4140&id_subcat=6&r=8</ref> [[Vissarion Džugašvili|Otec]] byl obuvník a pravděpodobně [[Alkoholismus|pijan]], matka byla zbožná [[pravoslaví|pravoslavná]] [[křesťan]]ka a chtěla mít ze syna [[kněz]]e. V 16 letech tak na její přání Stalin vstoupil do [[Pravoslaví|pravoslavného]] [[kněžský seminář|semináře]]. O tři roky později byl vyloučen, podle svého tvrzení za propagaci [[marxismus|marxismu]], pravděpodobněji ale za nedostavení se ke zkouškám. V té době již byl členem podzemní organizace [[Sociální demokracie|sociálních demokratů]] ''Mesame dasi''.
== Revolucionář (1900–1917) ==
{{Více obrázků
|direction = horizontal
|width1 = 110
|align = left
|image1 = Stalin 1894.jpg
|caption1 = Stalin v roce 1894
|width2 = 120
|image2 = Stalin 1902.jpg
|caption2 = Mladý Stalin (1902)
}}
[[Soubor:Stalin's Mug Shot.jpg|thumb|left|Z kartotéky carské policie v Petrohradě, 1911<ref name="Young Stalin">Simon Sebag Montefiore. Young Stalin. 2007. ISBN 978-0-297-85068-7</ref>]]
Od přelomu let [[1900]]/[[1901]] byl hledán [[Ochranka|carskou policií]] jako obzvláště nebezpečný [[zločinec]] a [[Krajní levice|levicový radikál]]. Již tehdy prosazoval „co možná nejkrvavější“ boj, který měl dle něho přinést nejrychlejší a nejlepší řešení. Policejní hlášení z roku [[1902]] jej uvádějí jako vůdce batumské organizace radikálů, ovšem dodávají, že jeho brutalita a despotismus vedly k rozštěpení skupiny. Jeho kumpáni v té době byli [[Simon Ter-Petrosjan]] zvaný '''Kamo''', a [[Alexandr Culukidze]]. V dubnu 1902 byl zatčen a uvězněn, půldruhého roku poté byl odeslán na [[Sibiř]]. V lednu [[1904]] však odtamtud uprchl a vrátil se do [[Tbilisi]]. Až do roku [[1908]] žil zde a v [[Baku]]. V roce [[1906]] byl zatčen a z vazby utekl. Někteří jeho spolubojovníci vyslovili názor, že se zavázal ke spolupráci s carskou policií, a dávali jej do souvislosti s agentem Vasilijem (jediný agent carské policie v Gruzii, u nějž se nepodařilo po roce 1917 zjistit jeho totožnost). Faktem je, že pro tato obvinění neexistují důkazy, byť ve Stalinově okolí v letech [[1905]]–[[1908]] docházelo k podezřelým úspěchům carské policie. Tato obvinění byla ostatně oboustranná a zjevně šlo o jednu z běžných taktik vnitrostranického boje.
V roce 1905 se Stalin setkal na konferenci ve [[Finsko|Finsku]] s [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]]. Byl zvolen delegátem na dvou zahraničních sjezdech (1906, 1907), kde se opakovaně střetával s tzv. [[menševici|menševiky]]. Jeho bývalý přítel a menševik [[Josif Iremašvili]] shrnul jeho tehdejší názory takto: „Kdyby mohl, vyhubil by všechno ohněm a mečem…“ Někdy v této době se oženil s [[Jekatěrina Svanidzeová|Jekatěrinou Svanidzeovou]] (zemřela v listopadu 1907). V roce 1907 se soukromě setkal v [[Berlín]]ě s Leninem.
[[13. červen|13. června]] 1907 zorganizoval přepadení transportu peněz do Tbiliské [[banka|banky]] – na rušné ulici. Výsledkem byla obrovská kořist a asi 50 mrtvých, jen menšinu z toho tvořila ostraha transportu. Peníze byly předány stranické pokladně, nicméně někteří členové vedení vyslovili pobouření nad používáním ''[[terorismus|teroristických]] a banditistických metod'' a požadovali Stalinovo vyloučení. Lenin však jakékoliv diskuse na toto téma odmítl. V roce 1908 byl Stalin zatčen, dle oficiálního životopisu za ilegální politickou činnost, pravděpodobně ale spíše za [[vydírání]] obchodníků v Tbilisi (další způsob, jak zaopatřit sobě a straně peníze). V následujících letech se ve Stalinově životě rychle střídala zatčení, [[Exil|vyhnanství]], útěky… I za těchto okolností zůstával politicky činný. Prchl ze Sibiře a přijel do [[Petrohrad]]u, aby se zapojil do stranického života zde, ovšem již po třech dnech byl zatčen a poslán zpět. V roce [[1912]] Lenin svolal stranickou konferenci v [[Praha|Praze]] (ovšem pouze pro své příznivce), důsledkem bylo vytvoření [[Ústřední výbor|Ústředního výboru]], jehož byl Stalin členem. Stalin poté uposlechl Leninovy výzvy doručené mu na Sibiř [[Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze|Ordžonikidzem]] a v únoru 1912 opět uprchl a stanul v čele výboru. Krátce na to byl opět zatčen a poslán do vzdálenější oblasti Sibiře, ale dlouho tam nevydržel. V letech 1912–[[1913]] (hledán policií a bez platných dokladů) několikrát překročil rusko-[[Rakousko|rakouské]] hranice a pendloval mezi [[Krakov]]em, Petrohradem a [[Vídeň|Vídní]]. Předpokládá se, že minimálně v této době s vědomím Lenina spolupracoval s carskou policií. Jednoznačné důkazy pro to nejsou, ale určitě by mu to umožnilo snadné cestování a slavné úniky, o elegantním odstraňování jeho a Leninových ideových odpůrců nemluvě.
| 