Wikipedie

Národní jednota severočeská: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění údajů - zdroj
úprava kategorií a rozvržení, odstranění dupl. informací
Řádek 3:
 
== Historie ==
=== Od založení do r. 1918 ===
V 80. letech 19. století vzniklo několik [[Národní jednoty|obranných jednot]], veřejně prospěšných organizací na podporu českých menšin v pohraničních oblastech. Pomoc měla být hlavně hospodářská a kulturní, s cílem vymanit Čechy ze závislosti na místních německých podnikatelích a vytvořit tak předpoklady pro politickou práci a národní rozvoj. Vynecháme-li [[Ústřední matice školská|Ústřední matici školskou]], která vznikla r. [[1880]] se specifickým posláním, byla první z těchto organizací [[Národní jednota pošumavská]], založená 21. června 1884.<ref name="Doby">{{citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Adámek | odkaz na autora = Karel Adámek | titul = Z naší doby Díl IV. | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20181876 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. F. Šašek | místo = Velké Meziříčí | rok = 1890 | počet stran = 305 | kapitola = Politika XXII. | strany = 168-172 |}}</ref>
[[Soubor:Národní jednota severočeská.JPG|thumb|razítko Národní jednoty severočeské]]
V 80. letech 19. století vzniklo na podporu českých menšin v pohraničních oblastech několik [[Národní jednoty|obranných jednot]], které se zaměřovaly hlavně na hospodářskou a kulturní činnost „s cílem vymanit Čechy ze závislosti na místních německých podnikatelích a vytvořit tak předpoklady pro politickou práci a národní rozvoj”. Prvním průkopníkem obranářské nacionální práce se stala [[Národní jednota severočeskápošumavská]] vzniklazaložená 21. června [[1884]].<ref name="Doby">{{citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Adámek | odkaz na valnéautora = Karel Adámek | titul = Z naší doby Díl IV. | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20181876 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. F. Šašek | místo = Velké Meziříčí | rok = 1890 | počet stran = 305 | kapitola = Politika XXII. | strany = 168-172 |}}</ref> O necelý rok později ji následovala hromadědne [[22. březen|22. března]] [[1885]], prvním„Národní jednota severočeská”. Prvním starostou byl zvolen [[Alois Pravoslav Trojan]]. Svou činnost vykonávala v bývalých krajích [[Praha|pražském]], [[žatec]]kém, [[Litoměřice|litoměřickém]], [[Mladá Boleslav|boleslavském]], [[jičín]]ském a [[Hradec Králové|královéhradeckém]]. JižBěhem vprvního prvnímroku rocetvořilo přijalačlenskou 3782základnu členů3 a782 založilačlenů ve 119 místních odborů,odborech a do roku [[1889]] přesáhl počet členů 10 tisíc.<ref name="Doby" /> Kancelář mělaNJS sídlila v Praze na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] 34čp. v Praze34.<ref name="NarL19350601">{{Citace periodika | příjmení = Laube | jméno = J. | autor = | odkaz na autora = |titul = Z činnosti Národní jednoty severočeské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 75 | číslo = 151 | datum = 1935-06-01 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7165631 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>▼
 
== Tisk ==
▲Národní jednota severočeská vznikla na valné hromadě [[22. březen|22. března]] [[1885]], prvním starostou byl zvolen [[Alois Pravoslav Trojan]]. Svou činnost vykonávala v bývalých krajích [[Praha|pražském]], [[žatec]]kém, [[Litoměřice|litoměřickém]], [[Mladá Boleslav|boleslavském]], [[jičín]]ském a [[Hradec Králové|královéhradeckém]]. Již v prvním roce přijala 3782 členů a založila 119 místních odborů, do roku [[1889]] přesáhl počet členů 10 tisíc.<ref name="Doby" /> Kancelář měla na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] 34 v Praze.<ref name="NarL19350601">{{Citace periodika | příjmení = Laube | jméno = J. | autor = | odkaz na autora = |titul = Z činnosti Národní jednoty severočeské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 75 | číslo = 151 | datum = 1935-06-01 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7165631 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
V 80. a 90.letech 19.stol. zveřejňovala NJS své články a zprávy v lokálních českých listech. Nakonec přistoupila k vydávání vlastního měsíčníku „[[Věstník národní jednoty severočeské]]”. Jeho první číslo vyšlo v [[Praha|Praze]] v říjnu [[1900]]. Za [[vydavatel|vydavatelskou]] a [[redaktor|redaktorskou]] práci byl zodpovědný [[Václav Hübner]] a od II. ročníku JUDr. Josef V. Štumpf. Obsahoval organizační pokyny a zprávy, úvahy na téma české menšiny, [[školství]], [[kultura|kultury]], literární rozbory, výroční zprávy a zápisy valných hromad NJS. Jednota využívala i menšinového tisku - „Trutnovský věstník”, „Český Sever” či v listech Akademického odboru NJS „Přátelům českých menšin na severu”. Od roku [[1907]] vycházel věstník pod názvem „[[Stráž severu]]” a od roku [[1923]] došlo ke sloučení tiskovin vydávaných až do roku [[1939]] pod názvem „[[Hraničář (časopis)|Hraničář]]”.▼
 
== Spolupráce ==▼
Výbor jednoty provedl analýzu potřeb českých menšin v německých okresech a na jejím základě rozhodl o dalších krocích. Jednota podporovala v pohraničí české spolky, zajišťovala kázání v češtině a pomáhala českým podnikatelům. V obcích Jehlanec (?) a [[Přepeře (okres Semily)|Přepeře]] u [[Turnov]]a organizovala vznik [[družstevní záložna|záložen]]. Poskytovala půjčky českým průmyslníkům a na pomoc jejich odbytu zřídila v Praze tržnici.<ref name="Doby" /> Provozovala amatérská divadla.<ref>[http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=organizace&id=98 Organizace: Národní jednota severočeská - Databáze českého amatérského divadla (www.amaterskedivadlo.cz)]</ref>
V oblasti menšinového školství spolupracovala s [[Ústřední matice školská|Ústřední maticí školskou]] (ÚMŠ), úzkou spolupráci vyvíjela na [[Podbořany|Podbořansku]] a na společném hraničním pásmu s [[Národní jednota Pošumavská|Národní jednotou Pošumavskou]], dále s [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednotou pro jihozápadní Moravu]] v [[Brno|Brně]], [[Národní jednota pro východní Moravu|Národní jednotou pro východní Moravu]] v [[Olomouc]]i, [[Československá jednota|Československou jednotou]] v [[Praha|Praze]], s národní organizací [[Matice opavská|Maticí opavskou]] a [[Slezská matice osvěty lidové|Slezskou maticí osvěty lidové]] na [[Těšínsko|Těšínsku]] a [[Hlučínsko|Hlučínsku]]. Úzká spolupráce probíhala také s obcí [[Sokol (spolek)|Sokola]]. Po vzniku [[Československo|Československa]] a rivalitě různých podobně pracujících spolků podala NJP návrh na svaz všech obranných spolků, který byl v roce [[1922]] ustanoven pod názvem [[Svaz národních jednot a matic]]. Svaz sídlil v místnostech NJS v Praze v ul. Spálená čp. 26.▼
 
Během čtyř let založila 55 knihoven a věnovala jim přes 5 tisíc knih. Vydávala vlastní knihy (např. ''O Boženě Němcové'', ''Potřeba osobního úvěru pro rolnictvo a záložny Raiffeisenovy'', ''Poučení o práci místních odborů'') a časopis ''Stráž na Severu''.<ref name="Doby" />
 
Zorganizovala vznik pokračovací školy v [[Liberec|Liberci]] a [[Bohušovice nad Ohří|Bohušovicích]] a hospodářské školy v [[Terezín]]ě. Podporovala existující školy v [[Bělá pod Bezdězem|Bělé]], [[Dvůr Králové nad Labem|Dvoře Králové]] i jinde. [[Obecná škola|obecným školám]] v chudých obcích nakupovala učební pomůcky. V Liberci zřídila veřejnou čítárnu.<ref name="Doby" />
 
V roce [[1887]] dala jednota podnět ke vzniku [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]].<ref name="NarL19350601" />▼
 
Roku [[1892]] vydala společně s [[Národní jednota pošumavská|Národní jednotou pošumavskou]] brožuru ''Vlastenecké poslání'', kde obě organizace vyzývaly rodiče a venkovské učitele k zajištění kvalitního návazného vzdělání pro děti, končící základní školní docházku. Zdůrazňovaly, že nekvalifikovaná práce v domácím hospodářství, u které tehdy skončila řada dospívajících, je výhodná jen krátkodobě a v delší perspektivě vede k bídě. Jako nejlepší alternativu doporučovaly učení u renomovaného, dobře vybraného řemeslnického mistra.<ref name="Poslani">{{citace monografie | jméno = | příjmení = | odkaz na autora = | titul = Vlastenecké poslání českému národnímu učitelstvu | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/21731544 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. Nohavec | místo = Terezín | rok = 1892 | počet stran = 16 | kapitola = | strany = |}}</ref>▼
 
=== První světová válka ===
Během [[První světová válka|první světové války]] se potýkala s finančními těžkostmi a musela svou činnost zpočátku omezit. Potom se soustředila hlavně na humanitární pomoc. Zřídila fond pro sirotky po padlých vojácích. Informovala rodinné příslušníky vojáků o jejich právech a možnostech a navazovala pro ně kontakt s Českou zemskou komisí pro ochranu dětí a péči o mládež, která poskytovala podporu válečným sirotkům a vdovám z pověření úřadů. Chudým dětem na českých školách zajišťovala polévku (již před válkou), ale i vánoční nadílku, oblečení a obuv. Podporovala provoz některých škol, společně s [[Ústřední matice školská|Ústřední maticí školskou]]. Pomáhala lidem, kteří kvůli válce a přerušení mezinárodního obchodu ztratili práci, jako např. podkrkonošští skláři a tkalci. Vedle toho se s velkými obtížemi snažila o udržení existujícího nemovitého majetku, částečně zakoupeného na úvěr, který vyžadoval pravidelný přísun peněz.<ref name="NarPol19160806">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Národní Jednota Severočeská za války | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 34 | číslo = 216 | datum = 1916-08-06 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17794939 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
 
=== Po roce 1918 ===
Po [[Vznik Československa|vzniku Československa]] pokračovala ve své činnosti na podporu Čechů v pohraničí. Např. v [[Zákupy|Zákupech]] byl 25. června 1923 založen jako její odbor Český ochotnický kroužek (dnešní [[DS Havlíček]]).<ref name="Povídání o Zákupech">{{Citace monografie▼
| příjmení = Šimek▼
| jméno = Jiří▼
| titul = Povídání o Zákupech▼
| vydavatel = Město Zákupy▼
| místo = Zákupy▼
| rok = 2004▼
| kapitola = Hudba a divadlo▼
| strany = 61▼
| isbn = 80-239-4495-9▼
}}</ref> Oslavy 50. výročí jejího založení v roce [[1935]] byly zastíněné vítězstvím [[Nacismus|nacistů]] v Německu a narůstající agresivitou [[Sudetoněmecká strana|henleinovců]]. V českém tisku se v té souvislosti objevovaly názory, že 28. říjen dosud „hraničáři“ příliš nepocítili, láska k Němcům zašla příliš daleko a organizace typu N.J.S. mohou sehrát důležitou roli při obraně státu, proto potřebují podporu všech Čechů.<ref name="NarL19350601" /><ref name="NarL19350601b">{{Citace periodika | příjmení = Kopecký | jméno = R. | autor = | odkaz na autora = |titul = N. J. S. | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 75 | číslo = 151 | datum = 1935-06-01 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7165562 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>▼
 
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] se Národní jednota severočeská, společně s dalšími zdravotními a humanitárními organizacemi, zapojila do organizace pomoci [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938|českým uprchlíkům z pohraničí]]. Dohromady zvolily Pomocný výbor, který provozoval účet „Pomoc uprchlíkům“ v poštovní spořitelně.<ref name="NarL19381022">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Soustředění péče o uprchlíky | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 78 | číslo = 290 | datum = 1938-10-22 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6561883 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
 
=== Sloučení do Národní matice ===
V únoru 1939, v rámci centralizace politického života v [[Druhá republika|druhé Československé republice]], byl podán návrh na spojení všech [[Národní jednoty|národních jednot]].<ref name="NarL19390222">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Bude zřízena Národní Matice | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 79 | číslo = 56 | datum = 1939-02-22 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7237925 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref> Tento plán byl proveden v dubnu téhož roku, krátce po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|obsazení Čech a Moravy]]. Šest organizací — Národní jednota severočeská, [[Národní jednota pošumavská]], [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu]], [[Národní jednota pro východní Moravu]], [[Matice slezská|Slezská matice osvěty lidové]] a [[Matice opavská]] byly sloučeny do spolku [[Národní matice]] při Národní radě české, jehož předsedou se stal [[Jan Kapras]].<ref name="NarL19390413">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Národní Matice zřízena při Národní radě české | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 79 | číslo = 102 | datum = 1939-04-13 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7242469 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>▼
 
== Účel a náplň práce ==
Řádek 51 ⟶ 23:
 
== Národně politická činnost ==
 
=== Sčítání lidu ===
Národní jednota Severočeská prováděla za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] tzv. soukromé sčítání lidu. Při [[sčítání lidu]] v roce [[1921]] vyvíjela tlak na Čechy hlásící se k německé národnosti. Zasahovala také do voleb do [[Zastupitelstvo obce|obecních zastupitelstev]] na jazykové hranici ([[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenicko]], [[Rýdrovice]] na [[Lanškroun]]sku) a přímo v německých oblastech jako například na [[Most (město)|Mostecku]]. Za první republiky také v Praze zřídila poradenskou službu „Samosprávnou poradnu” ([[volby]] a [[samospráva]]), pořádala samosprávné kurzy a radila v otázkách samosprávy i v nové rubrice v časopise Hraničář.
Řádek 61 ⟶ 32:
 
== Národně hospodářská činnost ==
Zpočátku své činnosti poskytovala hraničářům levné úvěry ze své pokladny, ale pro velkou ztrátovost přešla NJS pouze k poskytování ručení. Na pomoc odbytu českých výrobků zřídila v Praze [[tržnice|tržnici]].<ref name="Doby" /> Podporovala rozvoj českých [[Družstevní záložna|družstevních záložen]] [[František Cyril Kampelík|Kampeliček]] v obcích a městech: [[Terezín]], [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenice]], [[Liberec]], [[Postoloprty]], [[Jablonec nad Jizerou]], [[Ústí nad Labem]], [[Hodkovice nad Mohelkou|Hodkovice]], [[Liběchov]], [[Český Dub]], [[Duchcov]] s filiálkou v [[Teplice|Teplicích]], [[Most (město)|Most]], [[Tanvald|Český Šumburk]], [[Litoměřice]], [[Přepeře (okres Semily)|Přepeře]], [[Trutnov]] a [[Lovosice]]. V roce 1910 založila v Praze vlastní záložnu s názvem [[Otčina]] a pro její neúspěnouneúspěšnou činnost ji nahradila v roce [[1924]] česká pozemková společnost „Terra”. NaBěhem jedné[[Velká straněválka|války]] zabraňovalapomáhala prodejikvůli českéhopřerušení majetkumezinárodního Němcůmobchodu lidem bez práce jako např. [[Podkrkonoší|podkrkonošští]] [[Sklářství|skláři]] a na[[Tkalcovský druhéstav|tkalci]]. straněVedle zetoho zřízenéhose „pozemkovéhos fondu”velkými vykupovalaobtížemi majeteksnažila nao německémudržení územíexistujícího nemovitého majetku, zvláštěčástečně vzakoupeného těchna případechúvěr, kdykterý nesehnalavyžadoval českéhopravidelný kupcepřísun nebopeněz.<ref pokudname="NarPol19160806">{{Citace operiodika majetek| nemělpříjmení zájem= nějaký| zjméno hraničářů= (činžovní| domy,autor pozemky,= budovy| proodkaz školy,na hostinceautora atp= |titul = Národní Jednota Severočeská za války | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 34 | číslo = 216 | datum = 1916-08-06 | strany = 1 | url = http://kramerius.)nkp.<refcz/kramerius/handle/ABA001/17794939 | datum přístupu name="NSJ" 2011-01-23}}</ref>
 
Na jedné straně zabraňovala prodeji českého majetku Němcům a na druhé straně ze zřízeného „pozemkového fondu” vykupovala majetek na německém území, zvláště v těch případech, kdy nesehnala českého kupce nebo pokud o majetek neměl zájem nějaký z hraničářů (činžovní domy, pozemky, budovy pro školy, hostince atp.).<ref name="NSJ" /> NJS pomáhala stavět národní domy a budovala spolkové místnosti pro národní obrannou činnost. Z velkých hospodářských počinů se jí podařilo zřídit český [[cukrovar]], [[pivovar]] a [[mlékárna|mlékárnu]] v [[Bohušovice nad Ohří|Bohušovicích]], Severočeskou [[Tiskárna (podnik)|tiskárnu]] v [[Ústí nad Labem]], koupila [[Minerální pramen|zřídlo]] [[minerální voda|minerální vody]] u [[Lázně Kynžvart|Lázní Kynžvart]] a založila „Severočeské závody knihkupecké a papírnické” v Praze. Zemědělská pomoc byla pro NJS jen okrajovou záležitostí. Ponejvíce ve [[Východočeský kraj|východních Čechách]] pomáhala s nákupem strojů a [[hnojivo|hnojiv]]. Dále podporovala zestátnění německé [[Železnice|železniční dráhy]] a [[Labe|labské]] [[Československá plavba labská|paroplavby]] či vlastnila podíly v družstevní [[sklárna|sklárně]] „Lidrusk” v [[Libkovice|Libkovicích]] u [[Duchcov]]a a v pivovaru v [[Rokytnice nad Jizerou|Rokytnici nad Jizerou]]. Zprostředkováním práce jako tomu bylo u [[Bund der Deutschen]] se v takové míře Národní Jednoty nezabývaly a sem tam okrajově pomohly zaměstnat mladé české obyvatelstvo.<ref name="NSJ" />
 
== Sociální činnost ==
Pro sociální práci byl založen při NJS spolek Svépomoc. Za [[Velká válka|Velké války]] pomáhala rodinám jejichž živitelé byli na frontě nebo byli jinak postiženi persekucí úřadů. Zřídila fond pro sirotky po padlých vojácích. Informovala rodinné příslušníky vojáků o jejich právech a možnostech a navazovala pro ně kontakt s Českou zemskou komisí pro ochranu dětí a péči o mládež, která poskytovala podporu válečným sirotkům a vdovám z pověření úřadů. Po odstoupení pohraničí v roce [[1938]] organizovala se Sokolem, [[České srdce|Českým srdcem]], [[Česká zemská komise pro péči o mládež (1917-1933)|Zemskou péčí o mládež]] a [[Červený kříž|Červeným křížem]] přechodné bydlení pro uprchlíky a společně s „Ústředním sociálním úřadem města Prahy” založila „Výbor pro pomoc uprchlíkům”, který provozoval u poštovní spořitelny účet „Pomoc uprchlíkům“.<ref name="NarL19381022">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Soustředění péče o uprchlíky | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 78 | číslo = 290 | datum = 1938-10-22 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6561883 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref> NJS se pak některým z nich snažila hledat práci nebo jim poskytnout finanční výpomoc.<ref name="NSJ" />
 
=== Spolek Svépomoc ===
Řádek 76 ⟶ 47:
Po vzniku Československa se zaměřovala na právní pomoc českým lidem žijících v německém prostředí, kterou poskytovali například dr. Štumpf, dr. Baxa, dr. Matys v Praze, dr. Hansgirg, dr. Brož v Litoměřicích, dr. Just v Trutnově, dr. Čermák v Českém Dubu, dr. Hliňák v Liberci, dr. Stejskal v Duchcově a dr. Horlivý v Mostě.<ref name="NSJ" />
 
== TiskKulturní činnost ==
▲Během čtyř let založila 55 knihoven a věnovala jim přes 5 tisíc knih. Vydávala vlastní knihy (např. ''O Boženě Němcové'', ''Potřeba osobního úvěru pro rolnictvo a záložny Raiffeisenovy'', ''Poučení o práci místních odborů'') a časopis ''Stráž na Severu''.<ref name="Doby" /> Zorganizovala vznik pokračovací školy v [[Liberec|Liberci]] a [[Bohušovice nad Ohří|Bohušovicích]] a hospodářské školy v [[Terezín]]ě. Podporovala existující školy v [[Bělá pod Bezdězem|Bělé]], [[Dvůr Králové nad Labem|Dvoře Králové]] i jinde. [[Obecná škola|obecným školám]] v chudých obcích nakupovala učební pomůcky. V Liberci zřídila veřejnou čítárnu.<ref name="Doby" /> Roku [[1892]] vydala společně s [[Národní jednota pošumavská|Národní jednotou pošumavskou]] brožuru ''Vlastenecké poslání'', kde obě organizace vyzývaly rodiče a venkovské učitele k zajištění kvalitního návazného vzdělání pro děti, končící základní školní docházku. Zdůrazňovaly, že nekvalifikovaná práce v domácím hospodářství, u které tehdy skončila řada dospívajících, je výhodná jen krátkodobě a v delší perspektivě vede k bídě. Jako nejlepší alternativu doporučovaly učení u renomovaného, dobře vybraného řemeslnického mistra.<ref name="Poslani">{{citace monografie | jméno = | příjmení = | odkaz na autora = | titul = Vlastenecké poslání českému národnímu učitelstvu | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/21731544 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. Nohavec | místo = Terezín | rok = 1892 | počet stran = 16 | kapitola = | strany = |}}</ref>
▲V 80. a 90.letech 19.stol. zveřejňovala NJS své články a zprávy v lokálních českých listech. Nakonec přistoupila k vydávání vlastního měsíčníku „[[Věstník národní jednoty severočeské]]”. Jeho první číslo vyšlo v [[Praha|Praze]] v říjnu [[1900]]. Za [[vydavatel|vydavatelskou]] a [[redaktor|redaktorskou]] práci byl zodpovědný [[Václav Hübner]] a od II. ročníku JUDr. Josef V. Štumpf. Obsahoval organizační pokyny a zprávy, úvahy na téma české menšiny, [[školství]], [[kultura|kultury]], literární rozbory, výroční zprávy a zápisy valných hromad NJS. Jednota využívala i menšinového tisku - „Trutnovský věstník”, „Český Sever” či v listech Akademického odboru NJS „Přátelům českých menšin na severu”. Od roku [[1907]] vycházel věstník pod názvem „[[Stráž severu]]” a od roku [[1923]] došlo ke sloučení tiskovin vydávaných až do roku [[1939]] pod názvem „[[Hraničář (časopis)|Hraničář]]”.
▲V roce [[1887]] dala jednota podnět ke vzniku [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]].<ref name="NarL19350601" />
 
▲Po [[Vznik Československa|vzniku Československa]] pokračovala ve své činnosti na podporu Čechů v pohraničí. Např. v [[Zákupy|Zákupech]] byl 25. června 1923 založen jako její odbor Český ochotnický kroužek (dnešní [[DS Havlíček]]).<ref name="Povídání o Zákupech">{{Citace monografie
▲== Spolupráce ==
▲| příjmení = Šimek
▲V oblasti menšinového školství spolupracovala s [[Ústřední matice školská|Ústřední maticí školskou]] (ÚMŠ), úzkou spolupráci vyvíjela na [[Podbořany|Podbořansku]] a na společném hraničním pásmu s [[Národní jednota Pošumavská|Národní jednotou Pošumavskou]], dále s [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednotou pro jihozápadní Moravu]] v [[Brno|Brně]], [[Národní jednota pro východní Moravu|Národní jednotou pro východní Moravu]] v [[Olomouc]]i, [[Československá jednota|Československou jednotou]] v [[Praha|Praze]], s národní organizací [[Matice opavská|Maticí opavskou]] a [[Slezská matice osvěty lidové|Slezskou maticí osvěty lidové]] na [[Těšínsko|Těšínsku]] a [[Hlučínsko|Hlučínsku]]. Úzká spolupráce probíhala také s obcí [[Sokol (spolek)|Sokola]]. Po vzniku [[Československo|Československa]] a rivalitě různých podobně pracujících spolků podala NJP návrh na svaz všech obranných spolků, který byl v roce [[1922]] ustanoven pod názvem [[Svaz národních jednot a matic]]. Svaz sídlil v místnostech NJS v Praze v ul. Spálená čp. 26.
▲| jméno = Jiří
▲| titul = Povídání o Zákupech
▲| vydavatel = Město Zákupy
▲| místo = Zákupy
▲| rok = 2004
▲| kapitola = Hudba a divadlo
▲| strany = 61
▲| isbn = 80-239-4495-9
▲}}</ref> Oslavy 50. výročí jejího založení v roce [[1935]] byly zastíněné vítězstvím [[Nacismus|nacistů]] v Německu a narůstající agresivitou [[Sudetoněmecká strana|henleinovců]]. V českém tisku se v té souvislosti objevovaly názory, že 28. říjen dosud „hraničáři“ příliš nepocítili, láska k Němcům zašla příliš daleko a organizace typu N.J.S. mohou sehrát důležitou roli při obraně státu, proto potřebují podporu všech Čechů.<ref name="NarL19350601" /><ref name="NarL19350601b">{{Citace periodika | příjmení = Kopecký | jméno = R. | autor = | odkaz na autora = |titul = N. J. S. | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 75 | číslo = 151 | datum = 1935-06-01 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7165562 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
 
== Národní matice a vývoj po roce 1938 ==
▲V únoru 1939, v rámci centralizace politického života v [[Druhá republika|druhé Československé republice]], byl podán návrh na spojení všech [[Národní jednoty|národních jednot]].<ref name="NarL19390222">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Bude zřízena Národní Matice | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 79 | číslo = 56 | datum = 1939-02-22 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7237925 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref> Tento plán byl proveden v dubnu téhož roku, krátce po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|obsazení Čech a Moravy]]. Šest organizací — Národní jednota severočeská, [[Národní jednota pošumavská]], [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu]], [[Národní jednota pro východní Moravu]], [[Matice slezská|Slezská matice osvěty lidové]] a [[Matice opavská]] byly sloučeny do spolku [[Národní matice]] při Národní radě české, jehož předsedou se stal [[Jan Kapras]].<ref name="NarL19390413">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Národní Matice zřízena při Národní radě české | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 79 | číslo = 102 | datum = 1939-04-13 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7242469 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
 
== Místní odbory NJS ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_jednota_severočeská“