Prognostický ústav: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Sladovnik (diskuse | příspěvky)
m narovnání přesměrování
Řádek 2:
 
== Vznik ústavu, organizační struktura a výzkumné cíle ==
Vznikl roku 1984 na základě usnesení vlády ČSSR č. 10/1983.<ref>[http://books.google.co.uk/books?id=_scrAQAAIAAJ&q=%22Kabinet+progn%C3%B3z+%C4%8CSAV%22+-zem%C5%99el&dq=%22Kabinet+progn%C3%B3z+%C4%8CSAV%22+-zem%C5%99el&hl=en&sa=X&ei=8kBsVM2CIoHXyQOFlIKwBg&ved=0CCQQ6AEwBA]</ref> na popud generálního tajemníka ÚV KSSS a šéfa KGB [[Jurij Vladimirovič Andropov|Jurije Andropova]]. Organizační struktura, personální obsazení vedoucích funkcí i míst výzkumných pracovníků jsou doposud neznámé, stejně tak jsou neznámé výzkumné cíle a úkoly. Oficiálně byl Prognostický ústav zřízen podle sovětského vzoru za účelem hledání cesty z ekonomického a společenského úpadku, kterým komunistický blok tehdy procházel, pomocí [[prognostika|prognostiky]]. Jeho členové byli cíleně vybraní [[prognostik|prognostici]], kteří měli formulovat [[prognóza|prognózy]], tedy matematicky podložené odhady budoucího vývoje společnosti a především ekonomiky.
 
== Nejasnosti o skutečném poslání a spekulace ==
Některé teorie<ref>[http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_zpravodaj_clanek123.htm L. Bittman, Mezinárodní dezinformace, MF Praha, 2000]</ref> označují Prognostický ústav jako organizaci účelově spoluzaloženou [[Státní bezpečnost|StB]] a [[KGB]] pro udržení vlivu při a po transformaci ekonomického a politického systému, na přímý popud Sovětského svazu.
 
Velmi četné zastoupení bývalých prognostiků ve veřejném a politickém životě v těch nejvyšších funkcích postkomunistického vývoje může vyvolávat dojem o velkém vlivu tohoto ústavu v politickém a ekonomickém směřování [[Československo|Československa]] a později [[Česko|ČR]]. Členové zastávali a zastávají vlivné funkce v politických stranách celého parlamentního politického spektra, funkce ministrů, premiérů a prezidentů. Tento zdánlivý úspěch prognostiků však může být vysvětlen úzkou spoluprací se skupinou kolem [[Václav Havel|Václava Havla]] a později [[Občanské fórum|Občanského fóra]], kde v probíhající [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] chyběli odborníci na [[Ekonomie|ekonomii]]. Obdobně je nepodložená informace o nadstandardním zastoupení [[Židé v Česku|Českých Židů]] v tomto ústavu.
 
Dalším faktorem, který spekulace o nejasném poslání Prognostického ústavu dále podněcuje, je přetrvávající nezájem ze strany současné historické vědy. V odborném výstupu žádného z ústavů zabývajících se moderními dějinami se doposud (k březnu 2013) neobjevila žádná publikace, pojednávající Prognostický ústav jako významný fenomén společenských změn v roce 1989.