Dějiny Ruska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 60:
Dne [[16. červenec|16. července]] [[1826]] se perská armáda utábořila u hranice Ruského impéria v Karabachu. O tři dny později ruské 8 000 vojsko zaútočilo na 35 000 armádu [[Peršané|Peršanů]] a vyhnalo ji za řeku [[Araks]]. Tím začala [[rusko-perská válka]]. V květnu následujícího roku ([[1827]]) se ruská vojska vydala směrem na Arménii, obsadila město [[Ečmiadzin]] a několik pevností a zablokovala [[Jerevan]]. Pokus perských vojsk odrazit útok ruské armády na [[Jerevan]] skončil neúspěchem - město padlo po bleskovém útoku [[1. říjen|1. října]] [[1827]]. Podle Turmenčajské mírové smlouvy z roku [[1828]], která válku ukončila, byly k Ruskému impériu připojeny oblasti severního Ázerbájdžánu a východní Arménie. Obyvatelstvo těchto oblastí aktivně podporovalo ruskou armádu během války proti Persii. Pro arménské obyvatelstvo vítězství [[Rusové|Rusů]] ve válce znamenalo konec dlouhodobého náboženského a národnostního útlaku ze strany Peršanů.
Ruská armáda se pokoušela ukončit nadvládu Osmanské říše v Řecku. 4. rusko-turecká válka začala [[8. říjen|8. října]] [[1828]], kdy Rusové zničili tureckou flotilu u města [[Pilos]] v Řecku za pomoci spojenců - Anglie a Francie. Na území Evropy vojenské operace ruské armády pokračovaly obsazením měst v Rumunsku a Bulharsku. V oblasti Kavkazu byla osvobozena území, která obývalo arménské a gruzínské obyvatelstvo. Postupně byly osvobozovány i severovýchodní oblasti Bulharska ([[Dobrič]] a [[Silistra]]). Válka skončila podpisem mírové smlouvy [[2. září]] [[1829]] v [[Edirne|Adrianopoli]]. Války, které Rusko vedlo na Kavkaze v letech [[1828]]–[[1864]] měly za cíl navázat kontakty s Gruzií a Arménií. Bojové operace však pokračovaly velmi pomalu, protože protivníkům ruské armády pomáhalo [[Turecko]] a [[Anglie]]. V letech [[1839]]–[[1895]] se území [[Ruské impérium|Ruského impéria]] se rozrostlo o oblasti dnešního [[Kazachstán]]u, [[Turkmenistán]]u a okolních oblastí. V roce [[1849]] se ruská armáda podílela na potlačení vývoje revoluce v Rakousku.
=== Krymská válka ===
Řádek 100:
Po bojích u Stalingradu a bitvě u Kurska začíná obrat ve válce ve prospěch SSSR a jeho západních spojenců. Do léta 1944 byla většina země od okupantů osvobozena. V roce 1945 se završilo vítězství sovětského lidu ve [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], dosažené ovšem za cenu ohromných obětí s nejtěžšími demografickými důsledky (až do roku 1959 nenašly dvě třetiny sovětských žen partnera): ne méně než 27 milionů mrtvých a 14 milionů invalidů. SSSR prožívala těžkou hospodářskou depresi.
V roce 1953 zemřel sovětský vůdce generalissimus [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]. Po třech letech bojů o moc ve vedení KSSS nový generální tajemník [[Nikita Chruščov]] na XX. sjezdu KSSS v roce 1956 v tajném projevu<ref name="dejinywzSSSR">[http://dejiny.wz.cz/studena/bitvy/sssr/sssr.html Článek o dějinách SSSR na "dejiny.wz.cz"]</ref> kritizuje rysy tzv. kultu osobnosti stalinského období. Dokonce naznačil<ref name="svank432">Švankmajer, str. 432</ref>), že na vraždě [[Sergej Mironovič Kirov|Kirova]] mohlo mít zájem nejvyšší sovětské vedení (tj. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]). Nastává určitá liberalizace politiky strany a rehabilitace části obětí stalinského teroru. Ve vnitřní politice prosazuje [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščov]] větší důraz na zvýšení životní úrovně obyvatel, tj. zejména podporu zemědělství, a dosahuje (v letech 1956–1958) do jisté míry jeho zefektivnění (i když později se růst produkce zastavuje). Osudné se mu však nakonec stávají neúspěchy v zahraničí, zejména rozkol s Čínou, stejně jako pokusy o reformu stranické nomenklatury (členění podle odvětví).
V roce 1964 byl [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščov]] zbaven moci a generálním tajemníkem KSSS se stává [[Leonid Iljič Brežněv]]. Jeho počáteční nesmělé pokusy o ekonomickou reformu (s premiérem Kosyginem, 1966) byly následovány dlouhou stagnací, takzvanou epochou ustrnutí. Nebyla již provázena represemi ve velkém měřítku, nespokojenci (s politikou KSSS nebo sovětským způsobem života) byli vystaveni postihu většinou již bez smrtelných rozsudků. V roce 1979 začala [[Sovětská válka v Afghánistánu]]. Po smrti Brežněva v roce 1982 se po přechodném období (krátkém působení Jurije Andropova a Konstantina Černěnka v čelných funkcích) v roce 1985 stává generálním tajemníkem KSSS [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]], který zahajuje období [[Perestrojka|přestavby]] a [[glasnosť|glasnosti]]. Jeho cílem bylo reformování SSSR, avšak skutečným důsledkem jeho postupná dezintegrace.
== Ruská federace (1990-dnes) ==
| |||