Vissarion Grigorjevič Bělinskij: Porovnání verzí

Byl synem okresního lékaře v Čembaru (v gubernii Penza). Později tvrdil, že nemá na své dětství jedinou hezkou vzpomínku. Roku 1825 nastoupil v [[Penza|Penze]] na gymnázium. Školu zanedbával, a tak byl v posledním ročníku vyloučen. Díky vlivným známostem nicméně mohl roku 1829 nastoupit na Moskevskou univerzitu. Tamější filozofická fakulta byla střediskem [[Friedrich Wilhelm Joseph Schelling|schellingovství]], a při ní se utvořil i kroužek studentů, do nějž Bělinskij vstoupil (dalšími členy byli K. Aksakov, M. Katkov, N. V. Stankevič aj.) V tomto spolku si osvojil Schellingovu filosofii přírody.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Losskij | jméno = Nikolaj | autor = | odkaz na autora = Nikolaj Losskij | titul = Dějiny ruské filosofie | překladatelé = z ruského originálu: [[Alan Černohous]] | vydavatel = [[Refugium (nakladatelství)|Refugium Velehrad-Roma]], [[Centrum Aletti]] Velehrad-Roma | místo = [[Velehrad]], [[Olomouc]] | rok = 2004 | počet stran = 664 | edice = Studie ruského myšlení | kapitola = Bělinskij Vissarion Grigorjevič | url kapitoly = | strany = 85 | isbn = 80-86715-26-4 | poznámka = Kniha vychází v rámci vyzkumného záměru „Jednotná Evropa a křesťanství“ a ve spolupráci s [[Centrum Aletti|Centrem Aletti]] v Olomouci | jazyk = česky }}</ref> Pak se nadchl pro [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|hegeliánství]]. Pod jeho vlivem byl v letech 1837 až 1840. Za příklad toho, jakým způsobem využíval Hegelovu filosofii ve svých kritických článcích, může sloužit jeho posuzování poezie v článku „O hoři z rozumu, spis [[Alexandr Sergejevič Gribojedov|A. S. Gribojedova]]“ (1839). Bělinskij neuměl [[němčina|německy]] a svědectví o Hegelově filosofii se mu dostávalo od takových znalců, jako byli Stankevič a [[Bakunin]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Losskij | jméno = Nikolaj | autor = | odkaz na autora = Nikolaj Losskij | titul = Dějiny ruské filosofie | překladatelé = z ruského originálu: [[Alan Černohous]] | vydavatel = [[Refugium (nakladatelství)|Refugium Velehrad-Roma]], [[Centrum Aletti]] Velehrad-Roma | místo = [[Velehrad]], [[Olomouc]] | rok = 2004 | počet stran = 664 | edice = Studie ruského myšlení | kapitola = Bělinskij Vissarion Grigorjevič | url kapitoly = | strany = 87 | isbn = 80-86715-26-4 | poznámka = Kniha vychází v rámci vyzkumného záměru „Jednotná Evropa a křesťanství“ a ve spolupráci s [[Centrum Aletti|Centrem Aletti]] v Olomouci | jazyk = česky }}</ref> Na večerech u Stankeviče mladí romantikové čítali básnická díla ([[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškina]], Žukovského, [[Nikolaj Vasiljevič Gogol|Gogola]] a [[Michail Jurjevič Lermontov |Lermontova]], [[William Shakespeare|Shakespeara]], [[Johann Wolfgang von Goethe|Goetheho]], [[Friedrich Schiller|Schillera]] či [[Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann|E. T. A. Hofmanna]]) a vedli o nich diskuse.

{{Citace|Bolševičtí spisovatelé tvrdí, že Bělinskij se pod vlivem [[Feuerbach]]a stal na konci života vyznavačem “antropologického materializmu”.<ref>Srv. [[Michail Iovčuk|Iovčuk M]]. ''Белинский. Его философские и социально-политические взгляды'', М., 1939</ref> [[SSSRSovětský svaz|Sovětští]] škrabálci se z příkazu vlády snaží v historii západoevropské a ruské kultury najít co možná nejvíc materialistů. Například i takového filosofa, jako byl [[Spinoza]], považují za materialistu. Nevěřte jim ani slovo! Z Bělinského spisů není patrně, že by se stal materialistou.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Losskij | jméno = Nikolaj | autor = | odkaz na autora = Nikolaj Losskij | titul = Dějiny ruské filosofie | překladatelé = z ruského originálu: [[Alan Černohous]] | vydavatel = [[Refugium (nakladatelství)|Refugium Velehrad-Roma]], [[Centrum Aletti]] Velehrad-Roma | místo = [[Velehrad]], [[Olomouc]] | rok = 2004 | počet stran = 664 | edice = Studie ruského myšlení | kapitola = Bělinskij Vissarion Grigorjevič | url kapitoly = | strany = 89 | isbn = 80-86715-26-4 | poznámka = Kniha vychází v rámci vyzkumného záměru „Jednotná Evropa a křesťanství“ a ve spolupráci s [[Centrum Aletti|Centrem Aletti]] v Olomouci | jazyk = česky }}</ref>}}