Otevřít hlavní menu

Změny

m
narovnání přesměrování
| nástupce4 =
 
| datum_narození = [[5. únor|5. února]] [[1610]]
| místo_narození = [[Vídeň]]<br />{{nowrap|{{Flagicon|Habsburská monarchie}} [[Habsburská monarchie]]}}
| datum_úmrtí = [[12. únor|12. února]] [[1649]]
| místo_úmrtí = [[Lublaň]]<br />{{nowrap|{{Flagicon|Habsburská monarchie}} [[Habsburská monarchie]]}}
| místo_odpočinku = [[Štýrský Hradec]]
}}
 
'''Jan Antonín I. z Eggenbergu''' ([[5. únor|5. února]] [[1610]] [[Vídeň]] – [[12. únor|12. února]] [[1649]] [[Lublaň]]) byl český a štýrský šlechtic, kníže z [[Eggenbergové|Eggenbergu]], 2. [[Vévodství Krumlovské|vévoda krumlovský]] a významný politik a diplomat v dobách vlády [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda III.]].
 
== Život ==
Ve 40. letech však došlo k osamostatnění gradišského hejtmanství od hrabství [[Gorice (město)|Gorice]] v [[Aquileia|Aquileii]] se dvěma městy a 17 vesnicemi, načež císař Janu Antonínovi I. koupi tohoto poměrně chudého panství okolo města [[Gradiška|Gradišky]] nabídl. Ač se jednalo z ekonomického hlediska o bezvýznamné území, Gradiška se nacházela na území [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], což by držiteli panství udělovalo právo zasedat ve sněmu. Jan Antonín I. za císařových podmínek, že Jan Antonín I. zaplatí kompenzaci 200 000 zlatých, dále nebude vyžadovat uhrazení veškerých nákladů spojených s diplomatickou misí k papeži v roce [[1638]] a zároveň postoupí císaři jihočeské panství [[Štěkeň]], na koupi Gradišky přistoupil
 
Následně bylo zřízeno tzv. [[Gorice a Gradiška|Okněžněné hrabství Gradiška]] a Jan Antonín I. se stal [[25. únor|25. února]] [[1647]] 1. okněžněným hrabětem gradišským, čímž zajistil sobě a svým potomkům právo zasedat v [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|Říšském sněmu Svaté říše římské]]. On sám však ve sněmu nikdy nezasedl, neboť nečekaně zemřel o dva roky později ve věku 39 let.
 
== Odkaz a rozdělení rodu ==
200 815

editací