Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
|||
Řádek 35:
| nástupce4 =
| datum_narození =[[29. květen|29. května]] [[1860]]
| místo_narození =[[Vídeň]]<br />{{nowrap|{{Flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Rakousko-Uhersko]]}}
| datum_úmrtí =[[1. říjen|1. října]] [[1938]]
| místo_úmrtí =[[Vídeň]]<br />{{nowrap|{{Flagicon|Nacistické Německo}} [[Rakousko]]}}
| místo_odpočinku =[[Schwarzenberská hrobka (Domanín)|Schwarzenberská hrobka]], [[Třeboň]]
Řádek 70:
Jan Nepomuk II. se narodil roku [[1860]] ve [[Vídeň|vídeňském]] paláci Schwarzenbergů jako nejstarší syn knížete [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu |Adolfa Josefa]] a Idy, dcery [[Alois II. z Lichtenštejna|Aloise II. z Lichtenštejna]]. V době vlády jeho děda [[Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu|Jana Adolfa II.]] a otce [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Adolfa Josefa]] vrcholila modernizace hospodářství a průmyslu na schwarzenberských panstvích, které vyústily v tzv. ''Schwarzenberský ekonomický zázrak'' v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]]. Bylo reformováno a rozvíjeno jihočeské lesnictví, zemědělství, mlékárenství, pivovarnictví, rybníkářství a dolování. Byly zakládány školy a na knížecích panstvích byli vyhledávání nadějní studenti, kteří byli následně posílání na náklady knížat za studii do zahraničí.
V duchu tradice byl proto Jan Nepomuk již od mládí připravován na převzetí rozsáhlého Schwarzenberského dominia. Maturitu složil v roce [[1879]] na věhlasném [[Gymnázium U Skotů|gymnáziu U Skotů]] (''Schottengymnasium'') ve Vídni a následně vystudoval lesnictví v [[Mnichov|Mnichově]]. Ve Vídni se [[28. srpen|28. srpna]] roku [[1889]] oženil s hraběnkou Terezií, rozenou Trauttmansdorff-Weinsberg. Z manželství vzešli tři synové – [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolf]], Felix a Edmund, a pět dcer – Ida, Josefína, Anna, Marie Benedikta a Terezie.
Podobně jako jeho otec kandidoval za šumavské okresy do [[Sněm království Českého|Českého sněmu]] v [[Praha|Praze]] a do [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] ve Vídni, jejichž poslancem se stal roku [[1891]] a v nichž setrval do konce [[První světová válka|první světové války]]. V pozici poslance usiloval o vybudování železniční sítě v jižních Čechách a na [[Šumava|Šumavě]], což se mu podařilo a následnou výstavbu pak sám financoval. Byly tak vystavěny dráhy [[České Budějovice]]–[[Horní Planá]], [[Prachatice]]–[[Vodňany]] a [[Strakonice]]–[[Volyně]]–[[Vimperk]]. Roku [[1894]] nechal také zbudovat úzkokolejnou dráhu k dolům u [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]] a dráhu k [[Chýnov|chýnovské]] vápence.
Řádek 118:
Jan Nepomuk II. se potýkal s menšími zdravotními problémy již od roku [[1934]]. V listopadu [[1937]] onemocněl vážně a byl dočasně upoután na lůžko, avšak po mírném zlepšení zdravotního stavu se odebral na své zimní sídlo v Itálii, kde se pokoušel nabrat síly. Nemoc však neustupovala a po třech měsících se ve velmi vážném stavu vrátil z [[Itálie]] do Vídně, kde okamžitě nastoupil do sanatoria. Po mírném zlepšení byl převezen do rodinného [[Schwarzenberský palác (Schwarzenbergplatz)|paláce na Rennwegu]], nicméně stále pobýval na lůžku a případný převoz byl vyloučen.
[[File:Jan Nepomuk 07.jpg|thumb|S chotí roku [[1937]] v [[Schwarzenberský palác (Schwarzenbergplatz)|paláci ve Vídni]]]]
Ve stejné době již [[Nacistické Německo]] připravovalo obsazení [[Rakouská republika|Rakouské republiky]], přičemž tyto snahy vyvrcholily tzv. [[Anšlus Rakouska|Anšlusem Rakouska]] [[12. březen|12. března]] [[1938]]. Krátce na to nechal syn Jana Nepomuka II. JUDr. [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolf Schwarzenberg]] vyvěsit na rodinném paláci ve Vídni černé prapory jako výraz odporu vůči nacismu. Poté, co byly i na území [[Rakousko|Rakouska]] zavedeny rasistické zákony a [[Židé|Židům]] byl například zakázán vstup do městských parků, nechal otevřít palácové zahrady a u vchodu vyvěsit oznámení "''Zde židé vítáni''". Mezitím se stav knížete Jana Nepomuka II. nadále zhoršoval a [[1. říjen|1. října]] [[1938]] v přítomnosti své choti a syna Adolfa zemřel. Stalo se den po vyhlášení [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]], která předznamenávala nejenom konec první [[První republika (seriál)|Československé republiky]], ale i soumrak [[Schwarzenbergové|schwarzenberského rodu]] v domovině v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]].
Vzhledem k politické situaci nebylo možné ostatky převézt do jižních Čech, pročež proběhl [[4. říjen|4. října]] provizorní pohřeb ve Vídni. Ostatky Jana Nepomuka II. byly převezeny a uloženy do rodinné [[Schwarzenberská hrobka (Domanín)|hrobky u Třeboně]] až roku [[1939]]. Ve stejném roce musel jeho syn a dědic JUDr. Adolf Schwarzenberg spolu s rodinou uprchnout před [[gestapo|gestapem]] nejprve do [[Itálie]] a poté do [[Spojené státy americké|USA]]. Jeho adoptivní syn JUDr. [[Jindřich Schwarzenberg]] byl však zatčen a transportován do [[koncentrační tábor Buchenwald|koncentračního tábora Buchenwald]]. Třebaže oba válku a nacistické útrapy přežili, byl jim zamítnut návrat do vlasti a o dva roky později byl majetek schwarzenberské primogenitury protiústavně vyvlastněn zákonem [[Lex Schwarzenberg]].
== Odkazy ==
| |||