Albertinum: Porovnání verzí

'''Albertinum''' je pozdně renesančnínovorenesanční budova nacházející se na východním konci Brühlovy terasy ve Starém městě v centrusaských [[Drážďany|DrážďanDrážďanech]]; název je přeneseně užíván i pro ''Sbírkusbírku soch a plastik a galerii s názvem Noví mistři'', které jsou v budově umístěny.

[[Soubor:Albertinum Lichthof.jpg|rightthumb|náhled|BudovaLichthof drážďanskéhouvnitř Albertina při pohledu z Brühlovy terasy]]

Původní [[Renesance|Renesančnírenesanční]] budovu nechal v letech 1559 - 1563 postavit [[August Saský|kurfiřt August]] jako [[zbrojnice|zbrojnici]] podle návrhu Caspara Voigt von Wierandta. Roku 1705 nechal [[August II. Silný|August zvaný Silný]] budovu rozšířit. Po roce 1877 byly zbraně přesunuty do jinémětské části městaAlbertstadt na pravém břehu Labe a zbrojnice ztratila významsvou funkci.

VKe konci 19. století byla budova přestavěna na [[muzeum]]. Architektem přestavby se stal Carl Adolf Canzler. Roku 1889 byla přestavba dokončena a budova byla pojmenována Albertinum na počest [[Albert Saský|saského krále Alberta]].

Budova byla velmi poničena při [[bombardování Drážďan]] roku 1945, dočkala se však brzy opravy. Sbírka soch a plastik se po rekonstrukci budovy vrátila na své původní místo, avšak mnoho děl od Hermanna Prella bylo při bombardování zničeno. Od roku 1959 sem byly pro nedostatek výstavních prostorů umístěny části jiných sbírek, například sbírky porcelánu (''Porzellansammlung''), sbírky mincí (''Münzkabinett'') nebo část sbírky ''Grünes Gewölbe''. Roku 1965 sem byla umístěna galerie ''Noví mistři''. V červnu roku 2004 se výstava mincí (Münzkabinett) a Grünes Gewölbe vrátily zpět do Rezidenčního zámku (''Rezidenzschloss'').

Během [[Evropské povodně 2002|povodní v srpnu 2002]] byla budova silně poškozena a podzemní místnosti plné soch a obrazů byly zaplaveny. Zaměstnanci galerie zachraňovali díla na poslední chvíli. Po těchto špatných zkušenostech s podzemním [[depozitář]]em byl přijat návrh umístit depozitář do 17 metrové výšky. Přestavba byla finančně velmi náročná. Nemalou částkou přispěli mnozí umělci (např. Gerhard Richter a Georg Baselitz), kteří vydražili celkem 46 svých děl a přispěli 3,4 miliony Euro na přestavbu. Od ledna 2006 do 18. června 2010 bylo Albertinum kvůli stavebním pracím uzavřeno. Z galerie se stala pomyslná archa současného umění. Díky této rekonstrukci je Albertinum nyní jedno z nejmodernějších muzeí Evropy.{{Doplňte zdroj}}

V této obrazárně se nacházejí díla mezinárodního moderního umění od 19. století po současnost. ProhlídkaProhlídkový okruh v galerii Noví mistři je zahájenazahájen dílem průkopníka moderny, [[Caspar David Friedrich|Caspara Davida Friedricha]] (1774-1840). Jedná se o nejznámějšího německého umělce [[Romantismus|romantismu]]. Po Friedrichovi následují v chronologickém pořadí další romantičtí umělci (Carl Gustav Carus, Johan Christian Clausen Dahl, [[Ludwig Richter]]), francouzští a němečtí [[impresionismus|impresionisté]] ([[Claude Monet]], [[Edgar Degas]], [[Max Liebermann]], Max Slevogt), a [[expresionismus|expresionisté]] (Otto Dix). Dále také umělci Ernst Ludwig Kirchner, Karl Schmidt-Rottluff a představitelé drážďanské [[secese]] (Bernhard Kretzschmar, Carl Lohse). ProhlídkaProhlídkový okruh je zakončenazakončen díly Gerharda Richtera.

Gerhard Richter je významný německý malíř. Narodil se roku 1932 v Drážďanech. Je autorem například nástěnné malby v muzeuMuzeu hygieny v Drážďanech, kterou vytvořil v roce 1958.