Method Kaláb: Porovnání verzí

Vyučil se sazečem a pracoval postupně v malých tiskárnách a písmolijeckých dílnách u nás (v Sedlčanech, Táboře, Praze) i v zahraničí (tiskárna Augusta Chwaly ve Vídni, Flischova slévárna písem ve Frankfurtu nad Mohanem). Po návratu do Prahy (1911) byl jmenován faktorem v tiskárně Grafia. VRoku roce 19221919 se stal členem skupiny Hollar, v roce 1922 pak ředitelem pražské Průmyslové tiskárny.

Byl průkopníkem nových směrů české [[typografie]], stal se autorem mnoha typů klasicizujících [[písmo|písem]], snad nejznámější je jeho [[antikva]]. Dal typografickou podobu mnoha krásným knihám, spolupracoval s předními výtvarníky jako [[Vratislav Hugo Brunner|V. H. Brunnerem]], [[Alfons Mucha|Alfonsem Muchou]], [[František Kysela|Františkem Kyselou]], [[Cyril Bouda|Cyrilem Boudou]], [[Josef Lada|Josefem Ladou]], [[Karel Svolinský|Karlem Svolinským]], [[Max Švabinský|Maxem Švabinským]] a řadou dalších. V písmolijně pražské Průmyslové tiskárny byla realizována písma Slavoboje Tusara (Antikva, 1936) a Karla Svolinského (písmo vytvořené pro vydání Máchova Máje, 1925). Kaláb se rovněž zasadil o vydání písma Oldřicha Menharta v Anglii (Menhart Romana Monotype, 1934). V letech 1908–1963 graficky upravil téměř 800 knižních titulů. Byl grafickým úpravcem a členem redakční rady časopisu Hollar. Navrhoval obálky časopisu Typografia (1911–1913), s nímž spolupracoval též odborně. Řada Kalábových teoretických textů, kterými usilo­ val propagovat grafické pojetí české knihy, byla publikována v zahraničí, např. v periodikách The Fleuron či v typogra­ fické ročence Das Gutenberg Jahrbuch. Vzorem byl Kalábovi tiskař Giambattista Bodoni, jemuž věnoval monografickou studii (1925). Napsal také knihu o písmech Slavoboje Tusara – Původní české knižní písmo Slavoboje Tusara (vydala Průmyslová tiskárna v Praha, 1926). Jeho bohatá pozůstalost se po jeho smrti dostala do sbírek žďárského [[Muzeum knihy|Muzea knihy]].

== Externí odkazyOdkazy ==