Wikipedie

Nejvyšší soud České republiky: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
alt
rada, specializace senátů, doplnění historie
Řádek 27:
Základem činnosti [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]] je rozhodování o&nbsp;mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím [[odvolání|odvolacích]] (krajských nebo vrchních) soudů – o&nbsp;civilních a&nbsp;trestněprávních [[dovolání]]ch, v&nbsp;trestním řízení také o&nbsp;[[Stížnost pro porušení zákona|stížnostech pro porušení zákona]]. Tím plní svou hlavní úlohu, jíž je sjednocování české [[Judikát|judikatury]].<ref name="NS">§&nbsp;14–24 zákona č.&nbsp;6/2002&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích.</ref> Vedle toho Nejvyššímu soudu přísluší určitá speciální agenda – uznání rozhodnutí zahraničních soudů,<ref>§&nbsp;51 odst.&nbsp;2 zákona č.&nbsp;91/2012&nbsp;Sb., o&nbsp;mezinárodním právu soukromém.</ref> povolení průvozu osoby podle [[evropský zatýkací rozkaz|evropského zatýkacího rozkazu]] v&nbsp;rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] i&nbsp;v&nbsp;rámci [[Extradice|vydávání]] do ciziny,<ref>Zákon č.&nbsp;104/2013&nbsp;Sb., o&nbsp;mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.</ref> přezkum příkazů k&nbsp;[[odposlouchávací zařízení|odposlechu]] a&nbsp;záznamu nebo zjištění údajů o&nbsp;telekomunikačním provozu, rozhodnutí v&nbsp;pochybnostech o&nbsp;vynětí z&nbsp;pravomoci orgánů činných v&nbsp;trestním řízení, [[Delegace (procesní právo)|přikázání věci]] jinému než místně příslušnému soudu mezi obvody vrchních soudů nebo určení místní příslušnosti v&nbsp;civilním soudnictví, pokud podmínky pro takové určení chybí nebo je nelze zjistit.<ref>§&nbsp;11 odst.&nbsp;3 a&nbsp;§&nbsp;12 odst.&nbsp;3 zákona č.&nbsp;99/1963&nbsp;Sb., občanský soudní řád.</ref> Jednání soudu jsou obvykle přístupná, ledaže je veřejnost z&nbsp;důležitých důvodu vyloučena,<ref>§ 116 zákona č.&nbsp;99/1963&nbsp;Sb., občanský soudní řád.</ref><ref>§&nbsp;199 a&nbsp;200 zákona č.&nbsp;141/1961&nbsp;Sb., o&nbsp;trestním řízení soudním (trestní řád).</ref> veřejných zasedání v&nbsp;trestním řízení se účastní státní zástupci [[Nejvyšší státní zastupitelství|Nejvyššího státního zastupitelství]].<ref>§&nbsp;10 odst.&nbsp;2, §&nbsp;265r odst.&nbsp;2, §&nbsp;274 a&nbsp;§&nbsp;314l–314n zákona č.&nbsp;141/1961&nbsp;Sb., o&nbsp;trestním řízení soudním (trestní řád).</ref>
 
Nejvyšší soud rozhoduje buď standardně v&nbsp;ve specializovaných [[Soudní senát|senátech]] složených z&nbsp;předsedy a dvou dalších soudců, nebo v&nbsp;jednom ze dvou velkých senátů kolegií, které se skládají z&nbsp;předsedy a&nbsp;dalších alespoň osmi soudců daného [[Kolegium (soud)|kolegia]]. Velké senáty rozhodují jen tehdy, jestliže tříčlenný senát dospěl k&nbsp;právnímu názoru, který je odlišný od dosavadní judikatury Nejvyššího soudu. Kromě běžné rozhodovací činnosti také sleduje a&nbsp;vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí ostatních soudů v&nbsp;občanském soudním řízení i&nbsp;v&nbsp;trestním řízení a&nbsp;na jejich základě v&nbsp;zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá na úrovni příslušného kolegia nebo v&nbsp;[[plénum (soud)|plénu]] sjednocující stanoviska. Tato stanoviska, stejně jako svá klasická rozhodnutí, pak uveřejňuje na své internetové stránce v&nbsp;anonymizované podobě. Kromě toho vydává i&nbsp;tištěnou ''[[Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek|Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek]]'', ve které jsou publikována všechna sjednocující stanoviska a&nbsp;některá významná rozhodnutí nejen Nejvyššího soudu.<ref name="NS" />
 
== Složení soudu ==
Řádek 58:
| rok = 2008
| strany = 20
}}</ref> Předsedy kolegií a předsedy senátů (stejně jako dva členy Rady [[Justiční akademie]], která garantuje její výchovnou a&nbsp;vzdělávací činnost,<ref>§&nbsp;130 odst.&nbsp;2 zákona č.&nbsp;6/2002&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích.</ref> a&nbsp;tři členy zvláštního senátu v&nbsp;sídle Nejvyššího správního soudu, jenž rozhoduje kompetenční spory o&nbsp;pravomoc nebo věcnou příslušnost v&nbsp;určité věci<ref>§&nbsp;2 zákona č.&nbsp;131/2002&nbsp;Sb., o&nbsp;rozhodování některých kompetenčních sporů.</ref>) jmenuje předseda soudu. Ten také každému soudci na jeho návrh jmenuje alespoň jednoho [[asistent soudce|asistenta]], který pak z&nbsp;pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení. Jako svůj poradní orgán má předseda k&nbsp;dispozici pětičlennou [[soudcovská rada|soudcovskou radu]], složenou ze zvolených soudců Nejvyššího soudu.
 
=== Předsedové Nejvyššího soudu ===
Řádek 109:
| vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
| místo = Praha
}}</ref> kde 5.&nbsp;listopadu 1919 zahájil svou činnost. Svou činností přímo navazoval na vídeňský [[Nejvyšší soudní a kasační dvůr]], který také rozhodoval jako poslední instance v&nbsp;civilních a&nbsp;trestních věcech. V&nbsp;Brně působil v&nbsp;letech 1939–1945 i&nbsp;Nejvyšší soud [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a&nbsp;Morava]], jehož část soudců a&nbsp;zaměstnanců zahynula při bombardování 20.&nbsp;listopadu 1944 (pamětní deska je umístěna na nároží budovy jeho dřívějšího detašovaného pracoviště v&nbsp;[[Palác Morava|paláci Morava]] na Malinovského náměstí).<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Menš
| titul = Encyklopedie města Brna – oběti okupace
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Nejvyšší_soud_České_republiky“