Fruktóza: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Estery fruktózy: výpiskovité fragmenty které do wikipedie nepatří, navíc o esterech fruktózy které zde zas tak urgentně být nemusí (spíš mohou mít vlastní články) |
částečné přepracování, nešlo se na to dívat |
||
Řádek 2:
|Název= Fruktóza
|Obrázek= [[Soubor:DL-Fructose.svg|250px]]
|Systematický název=
|Triviální název= Ovocný cukr
|Ostatní názvy= Levulóza, L,D,D-Ketohexóza
|Číslo CAS= 57-48-7
|Sumární vzorec= C<sub>6</sub>H<sub>12</sub>O<sub>6</sub>
|Vzhled= Bílá krystalická látka
|Molární hmotnost= 180,16 g/mol
|Teplota tání= 100–104 °C
|Rozpustnost= 790 g/l (při 20 °C)
}}
'''Fruktóza'''
▲'''Fruktóza''' C<sub>6</sub>H<sub>12</sub>O<sub>6</sub> (''fruktosa'', ''ovocný cukr'', ''levulosa'') je [[Monosacharidy|monosacharid]], který se řadí k šestiuhlíkatým monosacharidům ([[hexóza|hexózám]]), patří mezi [[ketózy]]. Nachází se v mnoha potravinách, např. v [[med]]u (38 %), dále zejména v [[ovoce|ovoci]] bohatém na [[vlákniny]] – [[jahody|jahodách]], [[ostružina|ostružinách]], [[Brusnice borůvka|borůvkách]] a i v některé zelenině jako např. [[meloun]]ech, [[sladké brambory|sladkých bramborách]], [[cibule kuchyňská|cibulích]], [[Kukuřice setá|kukuřici]] a dalších. K její izolaci se užívá nejčastěji [[Polysacharidy|polysacharid]]u [[inulin]]u.
Průmyslově se fruktóza získává z cukrové třtiny, cukrové řepy nebo kukuřice. Používají se tři hlavní formy produktů. 1) Krystalická prášková fruktóza vysoké čistoty. 2) Fruktózový sirup (high-fructose corn syrup (HFCS)) je směsí monosacharidů glukózy a fruktózy. 3) Sacharóza, kdy je jeden monosacharid fruktózy kovalentní vazbou vázán na monosacharid glukózy.
Řádek 21 ⟶ 19:
Fruktóza byla objevena jako štěpný produkt [[Sacharosa|sacharózy]] a protože stáčí rovinu [[polarizované světlo|polarizovaného světla]] doleva, byla dříve nazývána ''levulóza''. Volná fruktóza tvoří přednostně [[pyran]]oidní šestičlenný kruh. [[Furan]]oidní se vyskytuje pouze v [[oligosacharidy|oligosacharidech]] ([[Sacharosa|sacharóze]]), v [[polysacharidy|polysacharidech]] (inulinu) a v některých [[Kyselina fosforečná|fosforečných]] [[estery|esterech]] [[sacharidy|cukrů]].
<gallery>
Image:Alpha-D-Fructofuranose.svg|α-D-Fruktóza
Řádek 29 ⟶ 28:
</gallery>
==
===Syntéza===
====U rostlin====
Rostliny jsou schopné vytvářet jednoduché cukry včetně fruktózy v procesu [[fotosyntéza|fotosyntézy]]. V tzv. temné fázi fotosyntézy probíhá [[Calvinův cyklus]], jehož produkt [[glyceraldehyd-3-fosfát]] může být metabolizován např. na [[fruktóza-6-fosfát]]. Fruktóza je pro rostliny důležitým cukrem; koneckonců rostlinný [[disacharid]] [[sacharóza]], kterou konzumujeme jako kuchyňský cukr, je složen z glukózy a právě fruktózy.<ref name="biochemistry" />
====U živočichů====
I člověk je schopen vytvářet fruktózu či její deriváty. Některé deriváty fruktózy vznikají např. v procesu [[glukoneogeneze]] ([[fruktóza-6-fosfát]]).<ref name="biochemistry" /> Tzv. [[polyolová dráha|sorbitolová (polyolová) dráha]] je dokonce schopna přetvářet [[glukóza|glukózu]] na fruktózu.<ref name="harper">{{citace monografie| titul=Harper's Illustrated Biochemistry| příjmení=Murray| jméno=Robert K.| spoluautoři=Daryl K. Granner, Peter A. Mayes, Victor W. Rodwell| vydavatel=Lange Medical Books/McGraw-Hill; Medical Publishing Division| rok=2003 | isbn=0-07-138901-6}}</ref> Uplatňuje se v [[čočka (oko)|čočkách]] [[diabetes|diabetiků]], kteří mají vysokou hladinu glukózy a ta je tak přeměňována v oku na fruktózu.<ref name="harper" /> U zdravých jedinců je aktivní např. v [[Semenný váček|semenných váčcích]] [[varlata|varlat]], kde následně fruktóza slouží jako důležitý zdroj energie pro [[spermie]].<ref>
{{Citace periodika
| příjmení = Tang
| jméno = W. H.
| příjmení2 = Martin
| jméno2 = K. A.
| příjmení3 = Hwa
| jméno3 = J.
| titul = Aldose reductase, oxidative stress, and diabetic mellitus
| periodikum = Front Pharmacol.
| rok = 2012
| ročník = 3
| strany = 87
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3348620/?tool=pubmed
| issn = 1663-9812
}}</ref>
Živočichové často fruktózu přijímají v potravě a následně ji využívají jako zdroj energie. Fruktóza je v lidském těle [[metabolizmus|metabolizována]] v [[játra|játrech]] a ve svalech – ale v každém z těchto orgánů jinak. Ve svalech fruktózu na [[fruktóza-1-fosfát]] fosforyluje [[hexokináza]] (tedy stejný enzym, který fosforyluje [[glukóza|glukózu]]. Fruktóza-1-fosfát poté snadno vstupuje do [[glykolýza|glykolytické dráhy]]. Játra místo hexokinázy obsahují jen [[glukokináza|glukokinázu]] (která není schopná fruktózu přeměňovat) a metabolismus fruktózy se tam tedy musí ubírat jinými cestami.<ref name="biochemistry">{{citace monografie| příjmení = Voet | jméno=Donald |příjmení2= Voet |jméno2=Judith | titul = Biochemistry | vydavatel=John Wiley & Sons| isbn=978-0470-57095-1| vydání=4}}</ref> ▼
Jaterní metabolisms fruktózy je poměrně složitý a zahrnuje sedm enzymů: [[fruktokináza|fruktokinázu]], [[fruktóza-1-fosfát aldoláza|fruktóza-1-fosfát aldolázu]] (za vzniku [[glyceraldehyd|glyceraldehydu]]) a následně buď [[glyceraldehydkináza|glyceraldehydkinázu]] (vzniká [[glyceraldehyd-3-fosfát]]), nebo dochází k přeměně glyceraldehydu enzymy [[alkoholdehydrogenáza|alkoholdehydrogenázou]], [[glycerolkináza|glycerolkinázou]], [[glycerolfosfátdehydrogenáza|glycerolfosfátdehydrogenázou]] a [[triózafosfátizmeráza|triózafosfátizmerázou]].<ref name="biochemistry" />▼
== Využití ==
[[Soubor:Table fructose.JPG|thumb|Krystalická fruktóza]]
Fruktóza je asi o 1/5 sladší než [[glukóza]]. Právě s glukózou se mísí v tzv. '''glukózo-fruktózový sirup''' (někdy zkráceně nazývaný jen glukózový sirup, s oběma monosacharidy v poměru přibližně 40:60), který se dále využívá.
Řádek 37 ⟶ 65:
== Zdravotní účinky ==
{{neověřeno|část}}
▲=== Metabolizace v lidském těle ===
▲Fruktóza je v lidském těle [[metabolizmus|metabolizována]] v [[játra|játrech]] a ve svalech – ale v každém z těchto orgánů jinak. Ve svalech fruktózu na [[fruktóza-1-fosfát]] fosforyluje [[hexokináza]] (tedy stejný enzym, který fosforyluje [[glukóza|glukózu]]. Fruktóza-1-fosfát poté snadno vstupuje do [[glykolýza|glykolytické dráhy]]. Játra místo hexokinázy obsahují jen [[glukokináza|glukokinázu]] (která není schopná fruktózu přeměňovat) a metabolismus fruktózy se tam tedy musí ubírat jinými cestami.<ref name="biochemistry">{{citace monografie| příjmení = Voet | jméno=Donald |příjmení2= Voet |jméno2=Judith | titul = Biochemistry | vydavatel=John Wiley & Sons| isbn=978-0470-57095-1| vydání=4}}</ref>
▲Jaterní metabolisms fruktózy je poměrně složitý a zahrnuje sedm enzymů: [[fruktokináza|fruktokinázu]], [[fruktóza-1-fosfát aldoláza|fruktóza-1-fosfát aldolázu]] (za vzniku [[glyceraldehyd|glyceraldehydu]]) a následně buď [[glyceraldehydkináza|glyceraldehydkinázu]] (vzniká [[glyceraldehyd-3-fosfát]]), nebo dochází k přeměně glyceraldehydu enzymy [[alkoholdehydrogenáza|alkoholdehydrogenázou]], [[glycerolkináza|glycerolkinázou]], [[glycerolfosfátdehydrogenáza|glycerolfosfátdehydrogenázou]] a [[triózafosfátizmeráza|triózafosfátizmerázou]].<ref name="biochemistry" />
▲* Fruktóza dokáže dodat tělu [[glykogen]] rychleji než řada jiných sacharidů nebo škrobů (prostřednictvím jednoho z fosfátů xylulózy).
Prof. Robert Lustig se svými kolegy na Kalifornské Univerzitě v San Franciscu (UCSF) v roce [[2007]] v jedné ze svých přednášek<ref>{{en}} [http://www.youtube.com/watch?v=dBnniua6-oM Sugar: The Bitter Truth], přednáška prof. Roberta Lustiga</ref> shrnul negativní účinky nadměrné konzumace fruktózy, glukózo-fruktózového sirupu nebo potravin s jejím vysokým obsahem. Podle výsledků jejich práce je nadměrná konzumace těchto potravin (které v současnosti převládají mezi zpracovanými/kupovanými potravinami a jídly tzv. rychlého občerstvení) v dlouhodobém důsledku zodpovědná za několik závažných zdravotních komplikací, mezi něž patří.
* růst [[obezita|obezity]] a dislipidemie – reakcí s xylulóza-penta-fosfátu s enzymem [[:en:PP2A]] (bílkovinnou fosfátázou 2), která aktivuje další uhlovodíky-vázající bílkovinu, která dále aktivuje enzymy „nova lipogenesis“ (enzymy pro tvorbu tuků) a koenzym Acyl-CoA, který se účastní metabolismu mastných kyselin a geneze VLDL (very low density lipids, [[lipidy]] velmi nízké hustoty), které mají větší tendenci ukládat se v tukových tkáních.
Řádek 55 ⟶ 73:
* nadměrné množství fruktózy blokuje [[Zpětná vazba#Negativní zpětná vazba|negativní zpětnou vazbu]], která dává mozku signál o dostatku energetického příjmu a tedy zastavení další konzumace (skrze [[leptin]] kombinovaný se zvýšenou tvorbu inzulinu)
==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Karlson P.: Základy biochemie, Academia, Praha 1965.
* Voet D., Voetová J.: Biochemie, 1. české vydání, Victoria Publishing, Praha 1995. ISBN 80-85605-44-9
=== Související články ===
* [[Monosacharidy]]
* [[Glukóza]]
Řádek 69 ⟶ 88:
* [[Invertovaný cukr]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Fructose}}
{{Portály|Chemie}}
| |||