Subpolární podnebí: Porovnání verzí

Subpolární podnebí bývá mezi 50 až 70 stupněm severní [[Zeměpisná šířka|šířky]]. Na severu leží hlavně na území [[Kanada|Kanady]], [[Skandinávie]] a [[Rusko|Ruska]], kde tvoří rozhraní [[Lesotundra|lesotundry]] a [[Tajga|tajgy]]. Lesotundra je krajina, kde jsou [[Smíšený les|smíšené lesy]] ([[borovice]], [[modřín]], [[bříza]]) a přecházejí v křovinatou [[tundra|tundru]] (např.: keříkové vrby břízy...) a nakonec v tundru bylinnou ([[Vlochyně bahenní|vlochyně]], [[borůvka|borůvky]]...), [[Mechy|mechovou]] a [[Lišejník|lišejníkovou]]. Na jihu ale více než z 90% zabírá území [[Tichý oceán|Tichého]], [[Indický oceán|Indického]] a [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. A na zbytku plochy leží na části [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a na několika souostrovích u Austrálie. Subpolární pás také lemuje obě polární oblasti v pruzích širokých kolem 1 000 km. Tyto oblasti jsou zóny, ve kterých se mísí vlastnosti mírného s polárním pásem.

Má dlouhé a velmi studené zimy a většinou nepříliš teplá léta. Léto (období s průměrnou měsíční teplotou minimálně 10[[Stupeň Celsia|°C]]) trvá jeden až maximálně 3 měsíce a zima (období s průměrnou měsíční teplotou pod 0°C) trvá 5 až 7 měsíců. Průměrná roční teplota je nižší než 0°C a proto je zde trvale zmrzlá půda ([[permafrost]]), roztává jen vrchní vrstva půdy a to do maximální hloubky 0,6 [[metr|m]] až 4,2 m. Dnů bez mrazů je 45 až 100 a mrznout může kdykoliv v roce. [[Srážky|Srážek]] za rok moc nenapadá, za rok jen do 380 [[milimetr|mm]], ale v horských typech subpolárního podnebí je to mnohem více, třeba na Mount Washington napadá přes 2500 mm srážek ročně a v Kanadské oblasti [[Labrador (oblast)|Labrador]] může být až 1,5 metru vysoká sněhová pokrývka (všechno to roztaje až v červnu), přestože tam nejsou žádné hory, v tomhletom případě tolik sněhu přináší [[Islandská tlaková níže]], která tu{{Kde?}} má silný vliv. Ve vnitrozemí padá nejvíce srážek v létě a na pobřeží spíše na podzim. Je rozděleno do několika podtypů.

Také suchá zima a deštivé léto. Ale je oproti Dwc studenější. Patří k vůbec nejstudenějšímu typu subpolárního podnebí. V létě je neustále zataženo a prší polovinu přibližně polovinu dní v měsíci, zatímco v zimě je většinou jasné počasí. Nejstudenějším místem tohodle podnebí je světově známý [[Ojmjakon]], známý se svoji průměrnou lednovou teplotou -46,4°C (průměrná teplota v červenci je 14,9°C a největší letní horka dosahují 30°C a i v červenci nejsou neobvyklé ranní slabé mrazy do -5°C)<ref>http://www.wunderground.com/history/station/24688/2012/7/7/MonthlyHistory.html#calendar</ref><ref>http://www.wunderground.com/history/station/24688/2010/7/7/MonthlyHistory.html?req_city=NA&req_state=NA&req_statename=NA</ref> jako nejstudenější místo mimo [[Antarktida|Antarktidu]]. Největší mrazy tam jsou pravidelně pod -50°C<ref>http://www.wunderground.com/history/station/24688/2009/1/7/MonthlyHistory.html#calendar</ref> a největší mráz tam byl -89,9°C.

Podobné jako Dfc, ale studenější. Nejvíce srážek naprší v létě při bouřkách nebo slabém dešti.<ref>http://www.earthonlinemedia.com/ebooks/tpe_3e/climate_systems/yakutsk.jpg</ref><ref>http://weatherspark.com/averages/33774/Yakutsk-Sakha-Yakutiya-Russian-Federation</ref> Například podnebí v [[Jakutsk]]u: léto je oproti zbytku roku až neuvěřitelně teplé (průměrná teplota nejteplejšího měsíce 19°C), tak po skončení léta začíná extrémní teplotní propad až na průměrnou měsíční teplotu -39°C v Prosinciprosinci. V létě nejvyšší teploty lehce přesahují 30°C, zatímco v zimě klesají k -50°C.

In_the_forest_(Tromsø,_Norway).jpg|Jediné, co tu dovede udělat souvislý les, je [[bříza]], ostatní listnáče jsou buď zakrslé nebo rovnou chcípnoupojdou mrazem.

20070801 forest.jpg|Daleko na severu jsou stromy kvůli permafrostu křivé, říká se tomu ožralý[[opilý les]].