|
== Historický vývoj městeček v českých zemích ==
=== Středověk a raný novověk ===
Městečka začala vznikat od [[14. století|14. století]] především na majetcích šlechty a církevních vrchností. Status městečka uděloval od [[14. století|14. století]] [[panovník]]. Od [[16. století|16. století]] se tyto sídelní jednotky v pramenech označovaly i jako městyse. Je možné, že se tato sídliště nazývala i „městce“, což by mohly dokládat názvy jako [[Městec Králové]] nebo [[Heřmanův Městec]].
Městečka byla rozlohou často velmi malá a na českém území jich během 14. století vzniklo velké množství. [[Eduard Maur]] {{Doplňte zdroj}} udává, že průměrná vzdálenost mezi dvěma městečky v této době činila 5–20 km.
=== Městečka ve [[20. století]] ===
Po vzniku [[Československo|ČSR]] v roce [[1918]] udělovala status [[ministerská rada]] na základě detailní žádosti obce. Podle „Statistického lexikonu v Republice československé“ byly v roce [[1930]] na území ČSR 503 městysů.
Od [[1. červenec|1. července]] [[2006]] uděluje status městyse předseda [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR]] na návrh obce po vyjádření [[Vláda České republiky|vlády]].
=== Zrušení statusu ve 20. století a jeho následné obnovení ===
Status městyse přestal být používán [[Komunistická strana Československa|komunisty]] po [[Únor 1948|únorovém vládním převratu]] ([[1948]]), zhruba od roku [[1950]]. Od [[Sametová revoluce|Sametovésametové revoluce]] ([[1989]]) se představitelé obcí, které v minulosti držely status městyse, snažili o jeho obnovení. Jejich několikaleté [[lobbování]] bylo úspěšné až roku [[2006]].
Dne [[27. leden|27. ledna]] [[2006]] byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválena [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=987 Novela zákona o obcích (obecní zřízení)], která mimo jiné obnovuje status městyse. [[Senát (Česká republika)|Senát Parlamentu ČR]] pak toto ustanovení schválil na své 10. schůzi dne [[29. březen|29. března]] 2006, prezident zákon podepsal [[11. květen|11. května]] [[2006]]. Novela zákona nabyla účinnosti [[1. červenec|1. července]] [[2006]].
Obce, které měly oprávnění užívat označení městys před [[17. květen|17. květnem]] [[1954]], jsou městysem, pokud o to požádají předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten tak na žádost obce stanoví a určí den, od kterého se obec opět stává městysem.
Dne [[10. říjen|10. října]] [[2006]] vydal předseda poslanecké sněmovny rozhodnutí, jímž prvním 108 obcím stanovil, že nadále mohou používat titulu ''městys''.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=26612 Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
== Obdoby v zahraničí ==
V [[Uhersko|Uhersku]] – včetně [[Slovensko|Slovenska]] – se takovéto sídlo oficiálně označovalo (latinsky) ''oppidum'' (od [[14. století|14–15.]]–[[15. století]] do roku [[1871]]; maďarsky ''mezőváros'' – doslova "polní město").
V [[Rakousko|Rakousku]] se nazývá ''Marktgemeinde'' (doslova "trhová obec"). V jiných německojazyčných oblastech se nazývá ''Flecken, Marktflecken, Markt'' a podobně.
Velmi přibližným ekvivalentem v bývalém [[Sovětský svaz|SSSR]] byl (a v některých postsovětských zemích dodnes je) pojem ''[[sídlo městského typu]]'', [[ruština|rusky]] ''посёлок городского типа'', [[ukrajinština|ukrajinsky]] ''селище міського типу'', [[běloruština|bělorusky]] ''пасёлак гарадскога тыпу''. Kritéria pro přiznání tohoto statutu se značně lišila (a v [[Rusko|Rusku]] dodnes liší) v jednotlivých [[Členění Ruska|subjektech]] [[federace]]. Největší co do počtu obyvatel je Paškovskij v [[Krasnodarský kraj|Krasnodarském kraji]] se 46 000 obyvatel, nejmenší nedosahují ani stovky obyvatel.
Tato kategorie sídel (''Osiedle typu miejskiego'') existovala podle sovětského vzoru i v socialistickém [[Polsko|Polsku]] v letech [[1954]] až [[1972]].
== Reference ==
| 