Ruské impérium: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 31.186.186.122 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Dragovit
Řádek 186:
Počátky moderní evropské armády v Rusku je možné přisuzovat opět [[Petr I. Veliký|Petrovi I. Velikému]], který se nechal inspirovat evropskými vzory nejprve při organizaci [[Preobraženský pluk|Preobraženského pluku]] (1685). Mezi první novoty patřilo například zavedení vojenských [[stejnokroj]]ů (uniforem), ale také nových technologií a organizace velení. Preobraženský pluk se stal později vzorem pro reorganizaci ruské armády, kterou Petr I. Veliký inicioval zvláště po prvních neúspěších ve válce se [[Švédsko|Švédskem]] ([[bitva u Narvy (1700)|bitva u Narvy]], 1700). Snad nejvýznamnějším krokem v těchto reformách byla skutečnost, že ruská armáda přestala mít svůj dosavadní polofeudální charakter, ale stala se pravidelnou armádou, která byla kdykoliv k dispozici potřebám [[gosudar-imperátor|gosudara-imperátora]]. Až do roku 1917 byly přitom armáda a [[flotila]] považovány za osobní majetek gosudara-imperátora.
 
Existence stálé armády samozřejmě znamenala nutnost zajištění dostatečného přílivu [[rekrut]]ů a finančních zdrojů. V roce 1705 byla stanovena první organizovaná povinnost odvodu rekrutů. [[PovinnáVšeobecná vojenskábranná službapovinnost]] pro všechny ruské obyvatele byla uzákoněna v roce [[1874]] carem [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandrem II.]]
 
Ruská armáda a flotila byla v 18. a 19. století značně mnohonárodním tělesem, ve kterém sloužila na jedné straně masa často nevzdělaných rolníků, na druhé straně mnohonárodní elita ruských důstojníků, pocházejících z řad místních aristokracií nebo starých vojenských rodin (pobaltští [[Němci]], [[Poláci]], [[Gruzíni]] a [[Tataři]] patřili k nejčastějším neruským členům důstojnického sboru). Vzhledem ke svému imperiálnímu charakteru nebyl jiný etnický původ ani náboženství problémem. Služba v armádě a ve flotile byla jednou z forem [[inkorporace]] lokálních elit do imperiální vládnoucí vrstvy.