Tankred Sicilský: Porovnání verzí

'''Tankred''' ({{vjazyce|it}} ''Tancredi di Sicilia'' nebo ''Tancredi d'Altavilla'', {{vjazyce|scn}} ''Tancredi di Lecci'', [[1138]], [[Lecce]] – [[20. únor]]a [[1194]], [[Palermo]]) byl král neapolský a sicilský v letech [[1189]] až 1194. Byl levobočkem Rogera III., vévody z Apulie, nejstaršího syna [[Roger II. Sicilský|krále Rogera II.]] a dcery hraběte [[Achard II. z Lecce|Acharda II. z Lecce]]. Po dědečkovi zdědil titul "hrabě z Lecce" a proto je také často zmiňován jako '''Tankred z Lecce'''. Současníky byl označován za ''malého ošklivého bastarda'',<ref name="Krischke203">{{Citace monografie

[[9. březen|9. března]] [[1161]] se Tankred spojil se svým strýcem [[Simon Tarantský|Simonem Tarantským]], zaútočili na královský palác a uvěznili krále [[Vilém I. Sicilský|Viléma I.]], jeho ženu [[Markéta Navarrská (1128-1183)|Markétu]], jejich dva syny a vyzvali k masakru muslimů. Původně se měl stát nástupcem krále Viléma I. starší z těchto synů Roger. Brzy však lid podporoval nástupnictví samotného Simona. Dříve než však mohl Simon oficielně vystoupit jako kandidát, bylo povstání potlačeno. Povstalci byli nuceni propustit zajatce a vrátit se na své hrady. Všem byla udělena milost za podmínky, že odejdou do exilu. Většina vzbouřenců, včetně Tankreda tuto podmínku přijala.

Jakmile však král Vilém roku [[1189]] zemřel, Tankred se vrátil, převzal kontrolu nad ostrovem a roku [[1190]] byl korunován králem sicilským. Státní převrat byl podporován kancléřem [[Matěj z Ajella]] a úřednickou vrstvou, zatímco většina šlechty zůstala věrna legitimním následníkům [[Konstancie Sicilská|Konstancii]], a jejímu manželu [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřichu VI.]]

Richard se na Sicílii spojil s francouzskou křížovou výpravou vedenou [[Seznam francouzských panovníků|králem]] [[Filip II. August|Filipem II.]] Přítomnost dvou cizích armád na ostrově vyvolala značný neklid mezi místními obyvateli. V říjnu vypukly v [[Messina|Messině]] nepokoje. Richard odpověděl útokem na město, které dobyl [[4. říjen|4. října]] 1190. Poté, co Messina byla vypleněna a vypálena, se Richard rozhodl, že zde vybuduje svou základnu a přečká zimu. Zůstal v Messině až do března [[1191]], kdy konečně Tankred souhlasil s dohodou. Johana byla osvobozena a obdržela zpět dědictví ve výši věna, které její otec dal zemřelému králi Vilémovi. Naopak oba králové, Richard a Filip, uznali Tankreda jako legitimního vládce Sicílie a vyhlásili závazek míru mezi všemi třemi královstvími. Richard oficiálně prohlásil svého synovce [[Artur Bretaňský|Artura]] za svého následníka a Tankred slíbil, že některá z jeho dcer se za Artura provdá, jakmile dosáhne vhodného věku (v té době byly Arturovi 4 roky). Po podpisu dohody Richard a Filip konečně opustili Sicílii. Vypráví se, že na rozloučenou Richard věnoval Tankredovi meč, o kterém tvrdil, že jde o [[Excalibur]], meč [[Král Artuš|krále Artuše]].

Jindřich zanechal svá vojska u hranic království. Tankred se snažil získat na svou stranu města poskytováním rozsáhlých privilegií. Rovněž se snažil posílit podporu papeže tím, že se vzdal titulu papežského legáta, který byl dle zvykového práva na Sicílii spojen s královskou funkcí. V letech [[1192]] a [[1193]] vedl úspěšná tažení proto baronům v [[Apulie|Apulii]].

Avšak jeho smrt [[20. únor]]aúnora [[1194]] otevřela cestu k vládě na Sicílii rodu [[Štaufové|Štaufů]].{{#tag:ref|Byl pohřben v [[Katedrála v Palermu|katedrále]] v [[Palermo|Palermu]] společně se synem Rogerem. Jindřich VI. nechal po své korunovaci znesvětit jejich hroby a jejich ostatky zbavit královských insignií.<ref name="MedIt">{{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | titul = | příjmení sestavitele = Kleinhenz| jméno sestavitele = Christopher | sborník = Medieval Italy : an encyclopedia| vydavatel = Routledge | místo = Londýn| rok vydání = 2004 | isbn = 0415939291| strany = 1069 | jazyk = anglicky}}</ref>|group="pozn."}}

Tankredova manželka Sibyla z Acerry se stala regentkou nezletilého syna [[Vilém III. Sicilský|Viléma]] Císař se však do Itálie vrátil ještě téhož roku, Neapol se vzdala téměř bez boje a zbytek království brzy následoval. Sybila a loajální [[Margaritus z Brindisi|Margaritus]] chystali obranu Palerma, ale obyvatelé města přivítali Jindřicha s nadšením. Tankredova rodina padla do rukou císaře. Viléma s matkou a sestrami nechal Jindřich odvézt na hrad [[Hohenems (hrad)|Hohenems]], kde byl chlapec pravděpodobně zavražděn.<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/sizilien/wilhelm_3_koenig_von_sizilien_+_1198.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> Podle některých byl nejdříve oslepen a vykastrován.<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/SICILY.htm#_Toc174790034 www.fmg.ac]</ref> Zemřel patrně v Německu v roce [[1198]] jako poslední normanský král Sicílie.