Auschwitz: Porovnání verzí

* SS-Sturmbannführer [[Richard Baer]] – 11. května 1944 – leden 1945

 

Pro vybudování prvního provizorního oplocení tábora využilo vedení pracovní oddíl 39 polských vězňů z [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračního tábora Dachau]]. Pracovali tam až do [[14. červen|14. června]] [[1940]], kdy byli deportováni zpět do Dachau. Ve stejný den se počet vězňů rozšířil o 728 lidí z prvního transportu z [[Tarnów|Tarnova]] složený hlavně z polských odbojářů a intelektuálů. Dostali táborová čísla 31 – 758. Současně byla posílena posádka [[Schutzstaffel|SS]] o 100 osob.<ref>Czech, D.: Kalendarz wydarzeń w KL Auschwitz, Oświęcim 1992, s. 14–15.</ref> Jelikož budovy budoucího tábora ještě nebyly připraveny, byli tito vězňové dočasně ubytováni v nedaleké ''budově bývalého Polského Tabákového Monopolu'' (Polski Monopol Tytoniowy). Na nádvoří budovy, které bylo obehnáno plotem z ostnatého drátu a v jehož rozích byly vystavěny provizorní strážní věže, se konal první apel (nástup) v historii tábora. Po odstěhování vězňů do kmenového tábora byly v této budově nazvané ''Stabsgebäude'' nejprve zřízeny kanceláře táborové administrativy a později ubytovny pro dozorkyně [[Schutzstaffel|SS]], sklad zbraní a prádelna pro [[Schutzstaffel|SS]]<ref>http://www.auschwitz.org.pl/new/index.php?language=PL&tryb=news_big&id=1076</ref> (dnes je sídlem Vyšší odborné školy<ref>http://www.pwsz-oswiecim.pl/?id=45268&location=f&msg=1&lang_id=PL</ref>). Druhý transport 313 osob, který do tábora přijel [[20. červen|20. června]] [[1940]] byl již ubytován přímo v táboře v bloku č. 2.<ref>Czech, D.: Kalendarz wydarzeń w KL Auschwitz, Oświęcim 1992, s. 16.</ref>

 

Většina vězňů z prvních transportů zpočátku pracovala zejména na výstavbě a rozšiřování tábora. Do března roku [[1941]] jich bylo v táboře internováno na 10 900, převážně [[Poláci|Poláků]].

 

 

Auschwitz I. byl původně plánován pouze jako tranzitní tábor s kapacitou 10 000 osob, z něhož měli být polští vězňové dále transportováni do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] uvnitř [[Nacistické Německo|Říše]]. Po návštěvě [[Heinrich Himmler|Heinricha Himmlera]] [[1. březen|1. března]] [[1941]] bylo rozhodnuto tuto kapacitu zvýšit na 30 000, přičemž měla být ještě zahájena výstavba nového tábora v Březince s kapacitou 100 000.<ref>Auschwitz 1940–1945. Węzłowe zagadnienia z dziejów obozu, red. W. Długoborski, F. Piper, sv. I., Oświęcim 1995, s. 53–54.</ref>

 

=== Zástavba ===

 

Plán výstavby tábora z [[srpen|srpna]] [[1942]] byl realizován pouze částečně. Výstavba úseku BIV nebyla nikdy zahájena, úsek BIII byl postaven pouze z části. Navíc vznikla 2 krematoria (IV a V), úsek BIIg s 30 baráky-sklady a budova tzv. „Sauny“ určená převážně pro příjem nových vězňů.

Vchod do tábora je tvořen vstupní branou, kterou byly do tábora v [[květen|květnu]] [[1944]] přivedeny koleje, po kterých do tábora přijížděly transporty s lidmi. Nad vstupní branou byla vystavěna věž, ze které byl rozhled na celý areál tábora a na rampu, kde probíhala selekce vězňů na schopné a neschopné práce.

 

První stavby, které na území tábora vyrostly, byly cihlové domy. S následujícími transporty se ale tábor rychle rozrůstal a vyvstala potřeba rychle stavět další a další „ubytovací“ kapacity, což vedlo nejprve k využití koňských stájí a poté k výstavbě dalších dřevěných staveb. Dřevěné baráky byly extrémně nevhodné pro život, mezerami mezi prkny v zimě prostupoval chlad a v létě se stávaly výhní. Tábor se dělil na několik menších částí – mužský, ženský, terezínský rodinný, maďarský židovský a cikánský tábor.

 

=== Dnešní stav ===

 

 

== Auschwitz III ==

* 331 útěků o kterých nejsou žádné další informace

 

=== Počet útěků z tábora v jednotlivých letech ===

{|class="wikitable"

{{Světové dědictví - Polsko}}

 

 

[[Kategorie:Auschwitz-Birkenau| ]]