Wikipedie

Sovětští váleční zajatci během druhé světové války: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 49:
}}</ref>
 
Názory sovětského vedení na vlastní válečné zajatce byly na začátku války stále nesmiřitelné. I po těžkých porážkách v červenci 1941 u [[Minsk]]a a [[Smolensk]]a, kde padlo do zajetí více než 600 000 sovětských vojáků, Stalin nadále tvrdil, že Rudá armáda nemá válečných zajatců, jen zrádce a odrodilce vlasti. Stejně tvrdetvrdě se choval i v roce 1943, kdy mu Němci navrhli vyměnit jeho syna [[Jakov Josifovič Džugašvili|Jakova Džugašviliho]], zajatého v roce 1941 u [[Vitebsk]]a, za polního maršála [[Friedrich Paulus|Friedricha Pauluse]]. Tento návrh odmítl.
 
V prosinci 1941, při setkání předsedy mezinárodního Červeného kříže Junoda a německého ministra zahraničních věcí [[Joachim von Ribbentrop|von Ribbentropa]], padl návrh ukončit spory o dodržování mezinárodních smluv a na základě humanismu začít s výměnou seznamů zajatých osob prostřednictvím USA. [[Spojené státy americké]] by také zajistily i dodávky šatstva a potravin stejně pro německé i sovětské tábory. Ribbentrop tento návrh později předložil Hitlerovi, který osobně poslal tuto žádost Stalinovi. Odpovědí však bylo oznámení, že sovětští váleční zajatci neexistují. Sovětští vojáci bojují dokud nepadnou, pokud se rozhodnou vzdát, automaticky ztrácejí sovětské občanství.
 
== Podmínky zajetí a úmrtnost ==
[[Soubor:Himmler inspects POW camp.jpg|thumb|Heinrich Himmler, velitel SS, při inspekci zajateckého tábora se sovětskými zajatci. Zajatec na fotografii byl kvůli svému [[Árijská rasa|árijskému]] vzhledu vyzván, aby přistoupil k plotu, aby s ním s pomocí tlumočníka Himmler krátce diskutoval. Po zjištění, že zajatec nemá žádné árijské předky, Himmler konstatoval, že mu nemůže pomoci a pokračoval v inspekci]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Sovětští_váleční_zajatci_během_druhé_světové_války“