Hedvika z Anjou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m typo, odkazy
Řádek 39:
Hedvika byla nejmladší dcerou uherského a polského krále [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Velikého]] z Anjou a [[Alžběta Bosenská|Alžběty/Elišky Bosenské]]. Byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů [[Piastovci|Piastovců]], a to jak po otcovské, tak i po mateřské linii. Její babička z otcovy strany [[Alžběta Polská]] byla dcerou krále [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava I. Lokýtka]], který v roce [[1320]] znovu sjednotil [[Polsko]].
 
Hedvika byla vychována na královském dvoře v [[Budín (Budapešť)|Budě]] a [[Visegrád]]u v Uhersku. V roce [[1378]] byla zaslíbena potomku [[Habsburkové|habsburského rodu]] [[Vilém Habsburský|Vilémovi Rakouskému]] a strávila rok na císařském dvoře ve [[Vídeň|Vídni]]. V roce [[1364]] u příležitosti slavnostních Dnů Krakova se Hedvičin otec Ludvík I. Veliký dohodl se svým dřívějším tchánem římským císařem a českým králem [[Karel IV.|Karlem IV.]], že se Karlův mladší syn a budoucí císař [[Zikmund Lucemburský]] zasnoubí s Ludvíkovou nejstarší dcerou [[Marie Uherská|Marií]]. Původní Ludvíkův plán spočíval v tom, že království polské přenechá Marii, neboť i Zikmund měl dědičná práva k Polsku, zatímco Hedvičin rakouský manžel [[Vilém Habsburský]] bude vhodnější pro Uhry s ohledem na geografickou blízkost s habsburskými državami.
 
Hedvika byla velmi vzdělaná. Hovořila latinsky, bosensky, chorvatsky, maďarsky, polsky a německy, zajímala se o umění, hudbu i vědu. Proslulá byla i její zbožnost a úcta k [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] a samozřejmě k Hedvičině patronce [[Hedvika Slezská|svaté Hedvice Slezské]].
Řádek 47:
[[Soubor: Jadwiga Andegaweńska (sculpture).jpg|left|thumb|Socha v kostele sv. Josefa v Muszynie]]
 
Až do roku [[1370]] vládla v Polsku dynastie [[Piastovci|Piastovců]]. Jejich poslední král [[Kazimír III.]] (syn [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava I. Lokýtka]]) nezanechal legitimního syna. Měl sice vnuka, ale toho pro jeho mládí nepovažoval za schopného vlády. Prohlásil tedy za následníky svou sestru [[Alžběta Polská|Alžbětou Polskou]] ([[1305]] - [[1380]]) a jejího syna [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Velikého]] z Anjou. Ludvík byl sice korunován, ale faktickou moc si podržela Alžběta až do své smrti v roce [[1380]]. Ludvík však zemřel krátce po ní v roce [[1382]] a uherský trůn zdědila nejstarší dcera [[Marie Uherská|Marie]], i když regentkou se stala její matka [[Eliška Bosenská]] (1340 – 1387).
 
[[Malopolsko|Malopolská]] šlechta, která byla faktickým vládcem Polska, nechtěla pokračovat v personální unii s Uherskem a nechtěla ani akceptovat Mariina snoubence [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] (1368 – 1437) jako regenta. Vybrala si proto jako novou polskou královnu Mariinu mladší sestru Hedviku. Po dvou letech sporů s regentkou Eliškou Bosenskou a po občanské válce ve [[Velkopolsko|Velkopolsku]] ([[1383]]) byla Hedvika ve věku deseti let v Krakově korunována jako ''Hedwig Rex Poloniae'' (Hedvika, polský král) a nikoliv ''Regina Poloniae'' (královna), aby se zdůraznilo, že je vládcem ze svého vlastního práva a nikoliv jen jako něčí snoubenka.
 
Krátce po Hedvičině korunovaci se vynořili další uchazeči o sňatek a do Krakova přijel Hedvičin snoubenec [[Vilém RakouskýHabsburský]] s požadavkem naplnění předchozích dohod. To se mu však nepodařilo. Z Krakova byl vypuzen a Hedvika sama zasnoubení zrušila. Vilém si později vzal Hedvičinu sestřenici [[Jana II. Neapolská|Janu II. Neapolskou]].
 
V roce [[1385]] došlo k personálnímu spojení Polska a Litvy. [[Litva]] byla v té době poslední pohanskou zemí v Evropě. Litevský velkokníže [[Vladislav II. Jagello|Jogaila]] (polsky Jagiełło) přijal křesťanství a při křtu obdržel jméno Vladislav. V březnu [[1385]] se rovněž konala svatba 36letého Jogaila s 12letou Hedvikou a krátce po ní byl Jogailo korunován na polského krále jako [[Vladislav II. Jagello]].