Izraelské osady: Porovnání verzí

Přidáno 27 bajtů ,  před 5 lety
m
fix link
(poznámka metodologii statistických dat, typos)
m (fix link)
 
[[Soubor:Tunnel to Gush Etzion.jpg|thumb|Izraelská čtvrť [[Gilo]] ve Východním Jeruzalému a silnice spojující ji s [[Guš Ecion]]]]
V roce [[1977]] Likud vyhrál ve volbách a zahajuje masivní výstavbu osad. Během roku 1977 jich vzniká 15 včetně první v Pásmu Gazy ([[Necer Chazani (Guš Katif)|Necer Chazani]]), kde ale byla již v roce 1970 obnovena vesnice [[Kfar Darom]] vyklizená v roce 1948. V roce [[1978]] ovšem vláda Menachema Begina uzavřela [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|mírovou smlouvu s Egyptem]] a souhlasí s předáním Sinajského poloostrova pod egyptskou suverenitu. Roku [[1982]] jsou všechny izraelské osady na Sinaji vyklizeny i za cenu potyček s osadníky. Zároveň pokračuje výstavba osad na ostatních obsazených územích. V roce [[1979]] vláda zrušila omezení na nákup půdy na Západním břehu Jordánu. V roce [[1981]] vláda rozhoduje o anexi Golanských výšin. Během roku [[1981]] byl překonán další rekord, když vzniklo 16 nových osad. Výstavba osad pokračovala po celý zbytek 80. let 20. století, a to i během [[První intifáda|První intifády]].<ref name="Haaretz settlements"/>
 
Počátkem 90. let 20. století začíná mírový proces a části Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu přecházejí pod bezpečnostní a civilní kontrolu [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]], výstavba osad ale pokračuje. Nedochází již ovšem k zakládání nových osad, ale stávající osady zvyšují počet svých obyvatel. Zároveň v blízkosti osad vznikají satelitní čtvrti, takzvané [[outpost (Izrael)|"outposty"]], které sice formálně tvoří součást své mateřské osady, ale ve skutečnosti se alespoň některé z nich vyvíjejí v samostatné obce, byť neuznávané izraelskou vládou.<ref name="Haaretz settlements"/>