Desatero: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 109:
[[Biblická kritika]] naproti tomu rozlišuje v Bibli různé časové a tradiční vrstvy, což připouští postupné a [[mozaika|mozaikovité]] vznikání [[Bible]], včetně Desatera. U něj se předpokládá velmi stručná podoba u všech přikázání, jako u ''„Nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš“'' (G. v. Rad). V pozdějších komentářích a výkladech se obě verze liší, bývají tudíž považovány za pozdější dodatky. F. L. Hoßfeld a W. Johnstone jsou toho názoru, že celé Desatero vzniklo až v [[babylonské zajetí|babylonském zajetí]] či po něm (asi 6. stol. př. n.l.). Pravděpodobný může být vliv Egyptské knihy mrtvých, v jejíž 125. kapitole, týkající se soudu mrtvých, můžeme najít v mnoha jiných bodech několik podobných těm z Desatera.<ref>[http://egypt-egypt.blog.cz/0803/kniha-m-tvych O 125. kapitole]</ref><ref>http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2003122501</ref> [[Egyptská kniha mrtvých]] je přitom nepochybně{{Doplňte zdroj}} starší než samotná Bible.
Podle H. Greßmanna a E. Jenniho pochází jádro už z Mojžíšovy doby (14.-13. stol. př. n. l.). Podle L. Perlitta z konce 7. stol. J. Wellhausen jej datuje 8. stol. atd. Vodítkem je především předpoklad, že osloveným je muž, svobodný rolník, ženatý, otec dětí, syn starých rodičů, majitel statku a otroků - sociální status, k němuž se (kočovní) [[Židé]] vypracovali až v pozdějších dobách. V důrazech na sobotu je zase spatřován vliv náboženského života v době chrámů a po babylonském zajetí. V důrazu na jedinost Boží a v zákazu zobrazování Boha je pak spatřována polemika proti babylonskému pohanství, které mohlo být pro exulanty svůdné.
== Srovnatelná etická pravidla ==
| |||