Přejímací zkouška: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
au, keci
Řádek 1:
{{Vlastní výzkum}}
{{Vlastní výzkum}}'''Akceptační kritérium''' (též ''dis/kvalifikační kritérium'', ''rozhodovací kritérium'', ''akceptační požadavek'', ''kvalifikační požadavek'') slouží k vynášení [[soud]]u / [[závěr]]ů, proto musí být [[objektivita|objektivní]], postaveno nad [[měření|měřitelnou]] [[veličina|veličinou]], aby bylo [[rozhodnutelnost|rozhodnutelné]]: Bez měřitelnosti zůstává jen [[subjektivita|subjektivní]], podléhá [[dojem|dojmům]]. Konečný závěr z [[hodnocení|vyhodnocení]] [[kritérium|kritéria]] pak je [[binární čísla|binární]] [[logická hodnota]]: [[ano]], či [[ne]]. Pomocí kritérií lze popsat [[kvalita|kvalitu]], tzv. ho ''kvalitativně posoudit'', pomocí akceptačních kritérií pak lze rozhodnout, zda zkoumaná [[míra]] kvality vyhovuje.
 
Výsledkem [[porovnání]] aktuálního [[stav]]u nebo [[výsledek|výsledku]] s daným (zvoleným) akceptačním kritériem pak je jeho ''kvalifikace'' nebo ''akceptace'', tedy aktivita:
Řádek 36 ⟶ 37:
 
V případech, kdy věc nevyhovuje požadavkům, nesplňuje akceptační kritéria, která dodavatel znal, lze postupovat různě:
* Je buď na odběraletiodběrateli, zda věc vůbec převezme a ani nezaplatí, nebo zda ji sice převezme a zaplatí, ale obratem [[reklamace|vyreklamuje]],
* anebo se u podrobnějších zadání postupuje podle procesu popsaného smlouvou, kdy ke každému kritériu může již předem být určena jeho závažnost a tedy i důsledky, jaké budou následovat při jeho nesplnění.
 
Řádek 49 ⟶ 50:
 
== Sport ==
Ve [[sport]]u je kritériem předem známá hodnota požadovaného výkonu. Aby sportovec byl připuštěn k [[finále|finálnímu]] [[závod]]u, aby se kvalifikoval, musí splnit akceptační / ''kvalifikační kritériuakritérium''.
 
=== Objektivní hodnocení ===
Řádek 67 ⟶ 68:
Celková kvalita výkonu se tady posuzuje komplexně, platí i obecně, že pro akceptaci předvedeného výkonu musí být splněna všechna kritéria zároveň, všechna najednou, souběžně.
 
Při diskvalivikacidiskvalivfikaci se kritérium používá v opačném směru než při akceptaci:
* Pro akceptaci je potřeba kritérium splnit, očekávaný a chtěný výsledek, pozitivistický přístup. Jde potvrzení výjimečnosti, při prokázání kvality, která není samozřejmá, [[horní odhad|horního odhadu]].
* Diskvalifikace je naopak důsledkem porušení pravidla, jehož nesplnění se běžně ani nepředpokládá, překvapivý a nechtěný výsledek, negativistický přístup. Jde potvrzení nevybočování, nutné prokázání očekávané i jen základní kvality jako samozřejmého výchozího předpokladu, [[dolní odhad|dolního odhadu]].
Řádek 77 ⟶ 78:
 
=== Odvozené hodnocení ===
Kriteriální veličinou není žádná přirozená veličina, ale nějaká arbitrárně vykonstruovaná, ovšem stále z objektivních veličin. Porovnávanou druhotnou veličinou pak bývají [[bod]]y přidělované například podle [[bodovací tabulka|bodovací tabulky]] pro přepočet vyzickýchfyzických výkonů na body. Kritérium se pak staví až nad touto odvozenou veličinou druhého sledu:
* [[desetiboj]] - kombinuje nepoměřitelné výkony z různých sportů do jediné porovnávací veličiny, nad kterou už pak lze vytvářet celková kritéria.
* [[cyklistika]] - v [[bodovací závod jednotlivců|bodovacím závodě jednotlivců]]
Řádek 83 ⟶ 84:
=== Subjektivní hodnocení ===
Kriteriální veličinou sice také jsou body, ty už ale nejsou přidělovány na základě prvotních objektivních veličin, nýbrž subjektivně [[známkování]]m. Tyto sporty se tedy již neobejdou bez [[porota|poroty]] hodnotitelů:
* [[skoky na lyžích]] - ne podle vzdáledostivzdálenosti doskoku, ale až druhotně po započítání [[vítr|větru]] (přijatelně objektivním) a estetickém dojmu, naprosto subjektivním.
* [[krasobruslení]] - výhradně podle subjektivního dojmu [[porotce|porotců]].
 
Řádek 96 ⟶ 97:
 
Při splnění všech dílčích požadavků učitele předmětu se celé studium redukuje na jedinou otázku, zda studet daný předmět absolvoval, či ne, zda [[důkaz|prokázal]] zkoušejícím očekávané pensum faktických znalostí a přesvědčivou míru pochopení tématu. K tomuto posouzení a rozhodnutí slouží [[zkouška]]. A protože se ústní zkoušení jeví jako příliš subjektivní, přechází se ke zkoušení písemnému. Ani to však nemůže prověřit celou škálu znalostí studenta, vždy jde o poloslepý test:
* Kritérium například je, že ze tří položených otázeotázek musí být zodpovězeny alespoň dvě, aby bylo lze prohlásit, že "student prokázal".
* Zároveň však jde z pohledu zkoušejícího jen o střelbu naslepo,{{zdroj?}} když z několika svých zásahů do studentových znalostí usuzuje na celoukovoucelkovou šíři jeho vědění.
 
Zkoušející může ověřit jen to, zda student prokáže požadované minimum znalostí, dolní nutnou mez. Nelze však ověřit celkovou šíři studentova vědění: To by trvalo nekonečně dlouho, navíc ani student sám vlastně neví, nenánení si vědom, co všechno vlastně zná, aby své znalosti mohl předvést [[proaktivita|proaktivně]].
 
== Umělá inteligence ==
{{zpochybněno}}
Pro automatizované rozhodování se akceptační kritéria používají v [[rozhodovací algoritmus|rozhodovacích algoritmech]]. Například [[komputační lingvistika]] <s>je postavená na možnostech [[konečný automat|konečného automatu]]</u>{{zdroj?|ani náhodou}} a jeho schopnostech pomocí kritéria generovat nekonečné, ovšem [[Rekurzivně spočetný jazyk|spočetné množiny slov]], a <U>i obráceně</U>{{fakt?}} o nich pak [[rozhodování|rozhodovat]], zda do [[formální jazyk|formálního jazyka]] patří.
{{Viz též|formální gramatika}}