Bumin: Porovnání verzí

| potomstvo = [[Kara Issik-kagan]]<br />[[MukanKušu Sıťin-kaganMukan]]<br />[[Arslan Taspar-kaganTobo]]

'''Bumin-kagan''' nebo '''Bumen-kagan''' ([[staroturečtina]]: [[File:Old Turkic letter N1.svg|10px|Znak písmene N]][[File:Old Turkic letter G1.svg|10px|Znak písmene G]][[File:Old Turkic letter Q.svg|10px|Znak písmene Q]] [[File:Old Turkic letter N1.svg|10px|Znak písmene N]][[File:Old Turkic letter M.svg|10px|Znak písmene M]][[File:Old Turkic letter O.svg|10px|Znak písmene O]][[File:Old Turkic letter B1.svg|10px|Znak písmene B]], Bumin qaγan,) také '''Illig-kagan''' ({{Čínsky|znaky=伊利可汗|pchin-jin=yīlì kěhàn|český přepis=Ili kche-chan}}) nebo osobním jménem: '''Ašına Tumen''' ({{Čínsky|znaky=阿史那土门|pchin-jin=āshǐnà tumen|český přepis=A-š'-na Tchu-men}}) ([[551]] – † [[552]]),{{#tag:ref|V ''Tajná kronika Mongolů|Tajné historii Mongolů'' „tumen“ znamená deset tisíc a „bum“ sto tisíc, <ref>Larry Moses, "Legend by the numbers: The Symbolism of Numbers in the 'Secret History of the Mongols'", ''Asian folklore studies'', Vol. 55-56, Nanzan University Institute of Anthropology, 1996, p. 95. </ref>|group=pozn.}} byl zakladatel a první vládce [[První turkutskýTurkucký kaganát|turkutskéhoturkuckého kaganátu]], kterému vládl s titulem '''''Illig-kagan''''' čili '''''král králů'''''.

Vládu nad [[Orchonští Turci|Turky]] žijícími na jižním [[Altaj]]i zdědil roku 534. Rozšířil ovládané území až k [[Žlutá řeka|Chuang-che]], roku 545 získal uznání od říše [[Západní Wej]], následující rok si podrobil kmeny [[TchieOguzů-leové|TchieUzů (Tie-lejů]]leové). Roku 551 porazil [[Žuan-žuani|Žuan-žuany]] a ovládl většinu mongolských stepí. Prohlásil se [[kagan]]em, po několika měsících však zemřel.

'''''Bumin''''' byl nejstarší syn '''''Ašına Tuwu-Ta-jabgu ([[Tuwa|Tuwy]]''''') z rodu [[AšinaAšına (klan)|Ašına]]. Tuwa vládl svazu dvanácti kmenů žijících na svazích jižního [[Altaj]]e, (Severní Liang)<ref name="kokaisl 8"/> kteří si říkali Turci (či Modří Turci; pro odlišení od současných [[Turci|Turků]] jsou historiky označováni jako [[Turkuti]], či Turkité). Turci byli vazaly [[Žuan-žuani|Žuan-žuanů]], kterým odváděli daň ve výrobcích ze železa.<ref name="kljaštornyj 104"/> Turecká produkce železa, zejména zbraně, měla pro Žuan-žuany velký význam.<ref name="fajzrach 90"/> [[Žuan-žuanský kaganát]] ovládal [[Mongolsko|mongolské]] stepi od Altaje až k [[Velký Chingan|Velkému Chinganu]] v [[mandžusko|Mandžusku]].

Roku 534 Bumin po otci zdědil postavení náčelníka Turků, s titulem [[jabgu|veliký jabgu]] čili princ.<ref name="kljaštornyj 104"/> Postupně rozšířil svou moc na východ, až se roku 542 Turci objevili na březích [[Žlutá řeka|Chuang-che]]. Zde měnili s [[Číňané|Číňany]] říše [[Západní Wej]] koně za obilí a hedvábí. Místní wejské úřady však obchodu bránily, kočovníci reagovali nájezdy.<ref name="kljaštornyj 104"/> Současně roku 542 [[TchieOghuzové|Oguzové]]-[[Uzové]] ([[Tieleové|Tie-leové]] {{#tag:ref|Tili (Tiele) ({{Čínsky|znaky=狄历|pchin-jin=dílì|český přepis=Tili}}, obvyklou fonetikou: Ty-ly) nebo také<br />[[Tieleové|Tiele]] ({{Čínsky|znaky=鐵勒|pchin-jin=tiělēi|český přepis=Tchie-lej}}, obvyklou fonetikou: Tye-le) nebo také<br />Čıle (Tiele) ({{Čínsky|znaky=敕勒|pchin-jin=chìlēi|český přepis=Čch'-lej}}, obvyklou fonetikou: Čı-le) nebo také<br />Kaoke (Tiele) ({{Čínsky|znaky=高車|pchin-jin=gāochē|český přepis=Kao-kche; doslova „vysoké kočáry“}} nazev, který nesli v období [[Severní Wej|Severního Wej]] ([[Tabgačové]]), nebo také<br />Čulu (Tiele) {{Čínsky|znaky=楚騄|pchin-jin=chulù|český přepis=Čchu-lu}} což je alternativní název „Tiele“. Tieleové byli sbírkou kmenů z různých etnik turkického původu. V turkických jazycích také nazývání '''Tele''', byli roku [[357]] vytlačeni z Mongolska [[Sienpiové|Sien-piy]] a založili stát v [[Turfan|Turpanu]]. Tato skupina zahrnovala kmeny Sır-Tardušů ([[Sejentaové|Se-jenta]]), [[Basmalové|Basmalů]] (Pa-si), [[Oghuzové|Oguzů]] (Wu-chu), [[Chazarská říše|Chazarů]] (Che-san), [[Alani|Alanů]] (A-lan), [[Jenisejští Kyrgyzové|J. Kyrgyzů]] (Che-ku), [[Tuvinci|Tuvānců]] (Tuva-la) a [[Jakuti|Jakutů]] (Kuli-kan) z [[Bajkal]]ského regionu. <ref>{{Citace monografie| příjmení = Tuan| jméno = Lian-čchin| odkaz na autora = | titul = [http://www.worldcat.org/title/ding-ling-gao-ju-yu-tie-le-dingling-gaoju-yu-tiele/oclc/22795901&referer=brief_results (丁零, 高车与铁勒 → Ting-ling, Kao-kche jü Tchie-lej) - Ting-ling, Kaoke a Tiele]| url =| dostupnost =| vydavatel = (上海人民出版社出版 → Šangchaj Žen-min čchu-pan-še Čchu-pan 1988) - Šanghajské Vydavatelství Lidového Domu 1988| místo = [[Šanghaj]]| rok = 1935| počet stran = 566| kapitola =| strany = 11-12| isbn = 7208001103| isbn2 = 9787208001107| jazyk = čínsky}}</ref><ref>{{Citace monografie| příjmení = Pulleyblank| jméno = Edwin George| odkaz na autora =| titul = Central Asia and the non-Chinese peoples of ancient China - Střední Asie a ne-čínské národy starověké Číny [http://www.worldcat.org/title/central-asia-and-non-chinese-peoples-of-ancient-china/oclc/237522159 V. Variorum collected studies series]| url =| dostupnost =| vydavatel = Ashgate Publishing| místo = Aldershot| rok = 2002| počet stran = 731| kapitola = VII| strany = 21-26| isbn = 0860788598| isbn2 = 978-0-86078-859-1| jazyk = anglicky}}</ref>|group=pozn.}}) žijící v západním Mongolsku od Altaje až k Bajkalu,<ref name="sidor 295"/> povstali proti Žuan-žuanům, ale byli poraženi, přičemž jejich vůdce našel azyl v severovýchodní Číně&nbsp;– říši [[Východní Wej]]. Říše Západní Wej, přesněji faktický vládce říše, císařův rádce [[Jü-wen Tchaj]], se rozhodl uzavřít s Turky spojenectví. Roku 545 wejské poselstvo{{#tag:ref|V čele s An Nuopantou (Nanaj-Banduem), [[Sogdové|Sogdijcem]] z [[Buchara|Buchary]] žijícím na severozápadě wejského státu, v [[Che-si]].<ref name="kljaštornyj 104"/>|group=pozn.}} přibylo k Turkům a ti se přihlásili k alianci s Západními Weji.<ref name="kljaštornyj 104"/><ref name="gumiljov 29"/> Navázání diplomatických styků s Čínou pozvedlo Buminovu autoritu mezi kočovnými kmeny Mongolska.

Následující rok turečtí vyslanci přivezli do wejské metropole [[Si-an|Čchang-anu]] [[tribut]] a potvrdili svazek.<ref name="kljaštornyj 105">Kljaštornyj, Sultanov, s. 105.</ref> Současně Bumin zaútočil na TchieOguzy-leyUzy (Tie-leové), opět povstavší proti Žuan-žuanům, a podrobil si je.<ref name="sidor 295"/>{{#tag:ref|Podle čínských kronik jich bylo na 50 tisíc rodin.<ref name="kljaštornyj 105"/>|group=pozn.}} Poté požádal žuan-žuanského kagana [[Anakuej]]e o ruku jeho dcery.<ref name="sidor 295"/> Kagan žádost odmítl slovy: „Jsi můj kovář, jak se jen opovažuješ vyslovit takový návrh?“<ref name="gumiljov 31"/> Odvetou Turci uvěznili kaganovy posly a upevnili spojenectví s říší Západní Wej&nbsp;– roku 551 Bumin požádal o manželství s princeznou dynastie Západní Wej, wejská vláda souhlasila a poslala mu princeznu '''''Čchang-le'''''.<ref name="gumiljov 31">Gumiljov, s. 31.</ref>　 Téhož roku k pohřbu wejského císaře [[Wen-ti]]ho Bumin vyslal poselstvo s darem dvou set koní.<ref name="ling 50"/>

Posíleni tchieOguzskými-leskýmiUzskými (Tie-leové) oddíly Turci zaútočili na Žuan-žuany<ref name="kljaštornyj 105"/> a roku 551 porazili Anakuejovy síly v bitvě na severu [[Chuaj-chuang]]u<ref name="ling 50"/> (v dnešní prefektuře [[Čang-ťia-kchou]]), žuan-žuanský kagan poté spáchal sebevraždu. Bumin se naopak roku 551<ref name="kljaštornyj 105"/> prohlásil kaganem turecké říše s titulem „Illig-kagan“.{{#tag:ref|Část historiků datuje bitvu s Žuan-žuany a prohlášení Bumina kaganem rokem 552.<ref>Např. Gumiljov, s. 31; Fajzrachmanov, s. 91–92.;{{citace monografie

Bumin zemřel koncem<ref name="gumiljov 31"/> roku 552, několik měsíců po svém prohlášení kaganem.<ref name="kljaštornyj 105"/> Jeho postavení nakrátko převzal syn ''''' Ašına Kelo ([[Kara Issik|Kara Issik-kagan]]'''''), roku 553 se kaganem stal další syn '''''Ašına Sıťin ([[MukanKušu Sıťin-kaganMukan]]'''''). Oba vládli ve východní polovině říše, zatímco Buminův mladší bratr '''''[[Istämi Jabgu|IstämiAšına JabguŠi ([[Istemi-kaganjabgu|Istemi]]''''') spravoval s titulem jabgu západní část turkutskéhoturkuckého státu. Po Buminově smrti [[První turkutskýTurkucký kaganát|turkutskýturkucký kaganát]] dále expandoval a za méně než století se rozšířil na většinu centrální Asie.

{{Panovník|co=''Bumin-kagan''<br />[[Ašına (klan)|1. Kagan Turkutů z Ašınovského klanu]]<br />[[První turkutskýTurkucký kaganát|TurkutskýTurkucký kaganát]]|pred=''žádnýTuwu-Ta-jabgu''|po=''[[Kara Issik-kagan]]''|kdy=[[551]]–[[552]]}}