Měřická věž: Porovnání verzí

Přidáno 726 bajtů ,  před 5 lety
zdůraznění dvou hlavních funkcí věží + drobné formální úpravy
m (→‎Železné měřické věže: železné >> ocelové)
(zdůraznění dvou hlavních funkcí věží + drobné formální úpravy)
'''Měřická věž''' (neodborně též ''triangulační věž)''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí|url = http://www.vugtk.cz/slovnik/termin.php?jazykova_verze=&tid=5576&l=mericka-vez|vydavatel = Terminologická komise ČÚZK|místo = |datum vydání = }}</ref> je nejčastěji dřevěná, někdy též zděná stavba, která sloužila jako [[Signalizační stavby trigonometrických bodů|signalizační stavba trigonometrickýchtrigonometrického bodůbodu]]. aMěřická věž měla zpravidla byladvě vybavenazákladní ifunkce: stolkemsignalizace probodu polohového bodového pole (při cílení na tento bod) a zvýšené postavení měřického stroje stroje ([[teodolit|teodolitu]]při cílení z tohoto bodu) při [[Triangulace|triangulačních pracích]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pohorecký
| jméno = Vladimír
| kapitola = Úvodem
| strany = 9-16
}}</ref> Věž byla konstruována tak, aby bránila vzájemnému ovlivňování těchto funkcí (např. přenos vibrací ze signalizační části na měřický stroj). Mezi příslušná konstrukční opatření patří zejména stavba věže jako dvou nezávislých konstrukcí u dřevěných věží nebo tvar a vzájemné postavení zdí u zděných věží.
}}</ref>
 
== Dřevěné měřické věže ==
[[Soubor:VezVHSB.jpg|náhled|default|Dřevěná měřická věž]]
Podle V. Kolomazníka<ref>KOLOMAZNÍK, V. Stavby měřických věží trigonometrické sítě prvního a druhého řádu. Zeměměřičský věštník: Časopis spolku čs. zeměměřičů. 1925.</ref> byla stavba měřické věže před rokem 1920 zcela výjimečnou a jejich konstrukce nebyla v tehdejší odborné literatuře vyčerpávajícím způsobem popsána. Konstrukce těchto věží se vyznačovala předimenzováním konstrukčních prvků, které ale nazajišťovaly požadovanou stability konstrukce, naopak umocňovaly vnitřní síly vznikající následkem vysychání dřeva a pod. Z tohoto důvodu bylo častěji místo stavby věže voleno exentrické stnoviskostanovisko a to až 200 metrů vzdálené. Dřevěné měřické věže proto na území dnešní České republiky vznikaly zejména až po roce 1920 podle návodu V. Kolomazníka, později zařazeného do Instrukce A v období budování [[Jednotná trigonometrická síť katastrální|Jednotné trigonometrické sítě katastrální]].<ref>KŘOVÁK Josef. Československá základní síť trigonometrických bodů, její geodetické základy a zobrazení. Zeměměřičský věštník: Časopis spolku čs. zeměměřičů. 1928.</ref> Měřickým věžím je v této instrukci věnováno celých 9 stran (bez obrazových příloh), na kterých je podrobný konstrukční popis a stavební postup<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Instrukce A. Návod jak vykonávati katastrální měřické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením|vydání = |vydavatel = Štátne nakladateľstvo technickej literatúry|místo = Bratislava|rok = 1953|počet stran = 304|strany = 37 - 46|isbn = }}</ref>.
 
=== Náležitosti stavby dřevěné měřické věže ===
# [[Melechov]] – sedmiboký půdorys, výška cca 16 metrů. Postavena roku 1937. Měřický bod není od roku 1994 zařazen v AGS. Věž je veřejnosti nepřístupná.
# [[Mezivrata]] – šestiboký půdorys, výška cca 17 metrů. Postavena roku 1938. Věřejnosti nepřístupná.
# [[Studený vrch (Hřebeny)|Studený vrch]] – sedmiboký půdorys (výkres <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Průvodce Okolo Brd: Studený vrch|url = http://prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/studvrch/img/rozhledna.gif|vydavatel = Prostor - architektura, interiér, design|místo = |datum vydání = }}</ref>), výška cca 18 metrů. Postavena roku 1940. V současnosti provozována občanským sdružením jako rozhledna doplněná expozicemi o brdských kopcích.
# Svidník – šestiboký půdorys, výška cca 18 metrů. Postavena roku 1940. Veřejně nepřístupná.
# Koňský vrch – pětiboký půdorys, výška cca 16 metrů. Postavena roku 1941. Veřejně nepřístupná.
Neregistrovaný uživatel