Mangan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava přesměrování dle WP:ŽOPP (kyselina -> kyseliny) |
m →Sloučeniny: fixlinks |
||
Řádek 202:
* [[Oxid manganatý]] MnO je zelenošedý až trávově zelený prášek. Jemně rozptýlený prášek se snadno oxiduje. [[Oxid manganatý]] se v přírodě vyskytuje velmi vzácně jako nerost [[manganosit]]. [[Oxid manganatý]] se připravuje redukcí vyšších [[Oxidy|oxidů]] [[vodík]]em nebo [[oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]].
* [[Hydroxid manganatý]] Mn(OH)<sub>2</sub> je v čerstvém stavu bílá látka, která na vzduchu hnědne až černá a je nerozpustná ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako nerost [[pyrochroit]]. Připravuje se srážením roztoků manganatých solí alkalickým [[
* [[Chlorid manganatý]] MnCl<sub>2</sub> je v bezvodém stavu narůžovělá krystalická látka, která se velmi dobře rozpouští ve vodě. S jinými [[chloridy]] tvoří adiční i podvojné sloučeniny. [[Chlorid manganatý]] se připravuje rozpouštěním [[uhličitan manganatý|uhličitanu manganatého]] v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] nebo spálením kovového manganu v proudu [[chlor]]u.
Řádek 216:
* [[Dusičnan manganatý]] Mn(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub> je v čistém stavu bezbarvá, krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě a snadno tvořící [[podvojné sloučeniny]]. Získává se rozpouštěním [[uhličitan manganatý|uhličitanu manganatého]] v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]].
* [[Sulfid manganatý]] MnS je v čerstvém stavu růžová práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Zahříváním přechází ve stálejší zelenou modifikaci, která se v přírodě vyskytuje jako nerost [[alabandin]]. V přírodě se vyskytuje i disulfid manganatý MnS<sub>2</sub> jako nerost [[hauerit]]. [[Sulfid manganatý]] se připravuje srážením roztoků manganatých solí alkalickým [[
* [[Kyanid manganatý]] Mn(CN)<sub>2</sub> je nerozpustná látka, která se na vzduchu velmi snadno rozkládá. Stálejší jsou komplexní soli [[kyanid manganatý|kyanidu manganatého]] – [[kyanomanganatany]], o kterých je pojednáno níže v komplexních sloučeninách.
Řádek 259:
* [[Oxid manganistý]] Mn<sub>2</sub>O<sub>7</sub> je těžký olej, tmavý se zelenožlutým leskem. Při zahřívání vybuchuje a rozkládá se [[oxid manganičitý]] a [[kyslík]]. Ve vodě se rozpouští za vzniku [[kyselina manganistá|kyseliny manganisté]]. Připravuje se dehydratací [[manganistan draselný|manganistanu draselného]] koncentrovanou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]].
* [[Kyselina manganistá]] HMnO<sub>4</sub> je látka známá pouze v roztoku, ve kterém má fialovou barvu. Je to velmi silná [[kyseliny|kyselina]] podobná [[kyselina chloristá|kyselině chloristé]]. [[Kyselina manganistá]] se připravuje rozpouštěním [[oxid manganistý|oxidu manganistého]] ve vodě nebo zahříváním směsi manganaté soli s [[oxid olovičitý|oxidem olovičitým]] v kyselém prostředí.
* [[Manganistan draselný]] KMnO<sub>4</sub>, ''hypermangan'' je fialová látka, která se velmi dobře rozpouští ve vodě. V [[analytická chemie|analytické chemii]] jsou roztoky KMnO<sub>4</sub> jedním ze základních oxidimetrických činidel pro [[redox]]-[[titrace]]. Při této titraci je analyzovaná látka v roztoku vzorku kvantitativně oxidována postupnými přesnými přídavky roztoku manganistanu do definovaného stádia a v okamžiku, kdy je celý vzorek zoxidován, odečte se objem spotřebovaného titračního roztoku a z tohoto údaje lze spočíst množství analyzované látky ve vzorku. Situace, kdy bylo dosaženo uvedené rovnováhy se nazývá [[bod ekvivalence]] a dosažení tohoto stavu je indikováno obvykle [[potenciometrie|potenciometricky]] nebo i vizuálně za použití vhodného [[indikátor]]u.
| |||