Pražská paroplavební společnost: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru možné problémové formulace
Bez shrnutí editace
Významnou osobností, která stála u zrodu Pražské paroplavební společnosti v roce [[1865]], byl [[František Dittrich]], pozdější primátor. PPS byla založena jako ryze český podnik. Nebyl to ovšem pouze populární Dittrich, ale značný vliv na ustavení společnosti měl i tehdejší pražský primátor dr. Bělský. Svého zástupce na zasedání příravného výboru vyslal i jeden z nejschopnějších českých podnikatelů, bývalý plavec Vojtěch Lanna.
 
15. srpna 1865 byla podniknuta první zkušební plavba a [[28. červen|26.]] srpna [[1865]] byla zahájena parníkem [[Praha (loď)|Praha]] osobní lodní doprava na Vltavě mezi Prahou a [[Štěchovice]]mi. Protože se v Praze nepodařilo zajistit školeného kapitána, byl v předstihu PPS požádán děčínský kapitám A.Stolz o vyškolení posádky a kapitána. Prvním kapitánem se stal syn Dittricha, František. Druhý parník společnosti z roku 1866, byl Vyšehrad, který sloužil téměř neuvěřitelných 90 let a byl vyřazen z provozu až roku 1953. Rovněž i v tomto případě zde figuroval děčínský A.Stolz, který zaučil štěchovického rodáka a plavce J.Tateru jako kapitána na druhé lodi PPS. Jen pro zajímavost, v onečné zastávce na lodní trase Praha-Slapy vTřebenicích slouží pro výletníky známý hostienc "U TaerůTaterů". Původní loď Vyšehrad není totožná s dnešním parníkem [[Vyšehrad (loď)|Vyšehrad]], projektovaný ing. Hussem a vyrobeným v Ústí nad Labem v roce 1938. Druhý a poslední kolesový parník, který je v provozu, je parník Vltava, postavený v Praze Libni v roce 1940. PPS mívala sídlo v dnes již zaniklém domě čp. 192 v [[Karlínský přístav|Karlínském přístavu]].
 
V roce [[1898]] dne 19. května, došlo k tragické nehodě, když vybuchl kotel na [[parník František Josef I.|parníku František Josef I.]], který se následně na Vltavě potopil. Při nehodě zahynuly tři osoby. Tato událost se logicky podepsala na počtu přepravených osob, neboť jak dokládají přepravní statistiky, poklesl počet cestujících až o 13 procent. Nicméně na další roky neměla tato událost prakticky žádný vliv. Hranice 1 milionu přepravených osob ročně byla překročena již v roce 1893 a nebýt něšťastné údálosti s výbuchem, jistě by stoupala i nadále. Od roku 1910 lze pozorovat zvyšující se počet cestujících a to i přes válečné roky 1914-1918.