Napoleon Bonaparte: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ sekce „Historiografie“. |
→Historiografie: opravy. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 359:
== Historiografie ==
V oblasti historického bádání lze v souvislosti s Napoleonovou osobou a epochou hovořit o několika tisících publikovaných odborných spisech. Autoři těchto monografií se ať už objektivně nebo subjektivně snaží pochopit Napoleonovy ambice a vysvětlit příčinu jeho úspěchů.<ref>Ellis, s. 213.</ref> První práce tohoto druhu byly v reakci na záplavu pamfletů vzniklých po restauraci Bourbonů rázu značně patriotického až glorifikujícího. Mezi rozsáhlejší rané publikace v tomto směru patří dvacetisvazkové ''Dějiny Konzulátu a Císařství'', které velmi kvalitně zpracoval [[Adolphe Thiers]]. Ačkoliv se tento autor prakticky nezabývá hospodářskými otázkami, měla jeho práce u veřejnosti značný ohlas a díky kvalitnímu literárnímu stylu byla čtenářsky nadstandardně úspěšná.<ref>Tarle, s. 418–419.</ref><ref>Ellis, s. 206–207.</ref> K prvním Napoleonovým životopiscům patřil také skotský prozaik sir [[Walter Scott]]. Jeho velmi populární devítisvazkové anglicko-nacionalistické dílo ''Život Napoleona Bonaparta'' (''{{Cizojazyčně|en|Life of Napoleon Bonaparte}}''<ref>{{Citace monografie | jméno = Jean Baptiste Adolphe | příjmení = Charras | titul = Life of Napoleon Bonaparte | vydavatel = A. & C. Black | místo = Edinburgh | rok = 1875 | počet stran = 403 | jazyk = anglicky | url = https://archive.org/stream/lifenapoleonbon03scotgoog#page/n10/mode/2up | isbn = <!-- neuvedeno -->}}</ref>) je vůči Napoleonovi značně nepřátelské a v oblasti dokumentace více než nedostatečné.<ref>Tarle, s. 419.</ref><ref>Ellis, s. 203.</ref> Nedlouho po smrti bývalého francouzského císaře začala vycházet i řada memoárů, které sepsaly jemu blízké osoby, mimo to francouzská vláda vydala třicet dva kvartových svazků dopisů, dekretů a příkazů, které osobně diktoval.<ref>Tarle, s. 419–420.</ref> Ve Francii, Německu, Itálii i Anglii začalo přibývat prací, které se zabývaly popisem jednotlivých tažení a bitev, Napoleonovou diplomacií, administrativou i jeho zákonodárstvím. Prvním autorem, který se pokusil oprostit od napoleonského mýtu a nevědeckého nahlížení na napoleonskou epochu, byl francouzský emigrant a nepřítel bonapartismu plukovník Charras v práci o tažení v roce 1815 (''{{Cizojazyčně|fr|Histoire de la campagne de 1815: Waterloo}}''<ref>{{Citace monografie | jméno = Jean Baptiste Adolphe | příjmení = Charras | titul = Histoire de la campagne de 1815: Waterloo | vydavatel = Lacroix | místo = Brusel | rok = 1863 | počet stran = 697 | jazyk = francouzsky | url = https://archive.org/stream/histoiredelacam00chargoog#page/n7/mode/2up | isbn = <!-- neuvedeno -->}}</ref>). Pojetím svého díla se proti napoleonské legendě snažil vystoupit i Edgar Quinet a negativní postoj vůči romantické ''hrdinské'' škole zaujal také Napoleonovi nepříznivě nakloněný Pierre Lanfrey (''{{Cizojazyčně|fr|Histoire de Napoléon Ier}}'' (1867)<ref>{{Citace monografie | jméno = Pierre | příjmení = Lanfrey | titul = Histoire de Napoléon Ier | vydavatel = Lacroix | místo = Brusel | rok = 1876 | počet stran = 529 | jazyk = francouzsky | url = https://archive.org/stream/histoiredenapol03lanfgoog#page/n9/mode/2up | isbn = <!-- neuvedeno -->}}</ref>), jehož studie se dočkala více než deseti vydání. I když se autor snažil bojovat proti nadšenému tónu dosavadní Napoleonovy historiografie, zejména proti dílu Thieresovu, sám zcela nevědecky zveličil jeho zápornou historickou úlohu.<ref>Tarle, s. 420.</ref><ref>Ellis, s. 210–211.</ref> Nové proudy se ve francouzské
Nejmodernější odborné práce tématicky věnované období napoleonských válek v současnosti zastupuje dílo historika ''{{Cizojazyčně|fr|Musée de l’Armée}}'' v Paříži Olega Sokolova (''{{Cizojazyčně|fr|L’Armée de Napoléon; Austerlitz – Napoléon, l’Europe et la Russie; Le Combat de deux Empires}}''), historika Alaina Pigearda (''{{Cizojazyčně|fr|L’Armée de Napoléon}}''), Jeana Tularda (''{{Cizojazyčně|fr|Dictionnaire Napoléon}}''),<ref>{{Citace monografie | jméno = Jiří | příjmení= Kovařík | odkaz na autora = Jiří Kovařík (historik) | titul = Orlové Napoleonovy armády | vydavatel = Akcent | místo = Třebíč | rok = 2005 | strany = 7 | isbn = 80-7268-356-X | poznámka = [Dále jen: ''Orlové Napoleonovy armády'']}}</ref> profesora Oxfordské university Geoffreye Ellise ad. V českých poměrech nejnovější odborné knihy o napoleonských válkách publikuje historik [[Jiří Kovařík (historik)|Jiří Kovařík]].
|