[[Členové tohoto sněmu|Seznam poslanců Říšského sněmu Rakouského císařství (1848–1849]] byli voleni zemskými sněmy. České země zde zastupoval například [[František Palacký]] nebo [[František Ladislav Rieger]]. Poté, co sněm 7. září 1848 ve Vídni zrušil poddanství, bylo nyní jeho hlavním programem vytvoření nové ústavy, která by specifikovala zejména vztah Říšského sněmu a panovníka. Po potlačení povstání ve Vídni [[Alfred Windischgrätz|Alfredem Windischgrätzem]] už však neměl sněm téměř žádnou skutečnou moc. Nově vzniklá vláda pod vedením [[Felix Schwarzenberg|Felixe Schwarzenberga]] sice předstírala zájem o dění v Kroměříži, ale s nástupem [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] na trůn připravila vlastní ústavu. Protože rakouská armáda potlačila všechny nepokoje a zvítězila i v severní Itálii, byla pozice panovníka natolik silná, že nakonec 7. března [[1849]] mohl vydat manifest o rozpuštění říšského sněmu. Kroměříž byla obsazena vojskem a císař vydal [[Březnová ústava|Březnovou ústavu]].
