Gutštejn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typograficky poupraveno
Verze 12398377 uživatele Ian sedmik junior (diskuse) zrušena, nevhodná typografie
Řádek 5:
| popisek = Celkový pohled
| využití =
| poloha = Ostrožna nad  [[Hadovka (potok)|Hadovkou]]
| obec = [[Konstantinovy Lázně]]
| země = Česká republika
Řádek 11:
| zeměpisná délka = 13.016183
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | position = right | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = [[Páni z Gutštejna|Páni z Gutštejna]]
| další majitelé =
| současný majitel =
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| architekt =
| výstavba = okolo roku  [[1300]]
| přestavba =
| zánik = 2. polovina 16. století
Řádek 24:
}}
 
'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od&nbsp; [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v&nbsp;[[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v&nbsp;lesnaté a&nbsp;kopcovité krajině na&nbsp; ostrožně nad&nbsp; potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v&nbsp;nadmořské výšce&nbsp; 425 m&nbsp; n.&nbsp; m. Od&nbsp; roku&nbsp; [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Gutštejn|ID=128873|datum=2015-01-10}}</ref>
 
 
== Historie ==
První písemná zmínka o&nbsp;hradu a&nbsp;jeho vlastníku je z&nbsp;roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I.&nbsp;z&nbsp;Gutštejna]] a&nbsp;jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku&nbsp; [[1369]] víme již o&nbsp;třech bratrech, Janovi, Jetřichovi&nbsp;II. a&nbsp;[[Půta z Gutštejna|Půtovi z&nbsp; Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich&nbsp;II. zemřel v&nbsp;roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na&nbsp; [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a&nbsp;[[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na&nbsp; [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na&nbsp; hradě Gutštejn. Roku&nbsp; [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s&nbsp;Pražany a&nbsp;hrad dobyl. Oba bratři se&nbsp; o&nbsp;majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s&nbsp;dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z&nbsp;Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za&nbsp; svou pomoc řadu vesnic z&nbsp;majetku klášterů v&nbsp;[[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a&nbsp;[[Klášter Plasy|Plasích]].
 
[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Rekonstrukce podoby hradu (olej na&nbsp; plátně, 110×81110&nbsp;×&nbsp;x81&nbsp;cm, L.&nbsp;Herc]]
Po&nbsp; jeho smrti v&nbsp;roce&nbsp; [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejn nad&nbsp;Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a&nbsp;[[Komberk]] byl i&nbsp;krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na&nbsp; Žatecku a&nbsp;Plzeňsku a&nbsp;spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po&nbsp; roce&nbsp; [[1448]] se&nbsp; přidal na&nbsp; stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]. V&nbsp;roce [[1450]] se&nbsp; mu podařilo u&nbsp;[[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s&nbsp;dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II.&nbsp;z&nbsp;Rožmberka]] z&nbsp;organizování [[intervence]] cizích vojsk do&nbsp; Čech, a&nbsp;umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
 
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v&nbsp;Čechách a&nbsp;[[Bavorsko|Bavorsku]], roku&nbsp; [[1465]] se&nbsp; přidal k&nbsp;jednotě zelenohorské a&nbsp;vedl jednání s&nbsp;císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale&nbsp; po&nbsp; nástupu [[Vladislav Jagelonský|Vladislava&nbsp;II. Jagelonského]] na&nbsp; český trůn se&nbsp; přidal na&nbsp; jeho stranu. Již roku [[1472]] se&nbsp; stal vrchním komorníkem království a&nbsp;roku&nbsp; [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se&nbsp; nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku&nbsp; [[1485]] se&nbsp; stal nejvyšším [[kancléř]]em a&nbsp;nadále se&nbsp; bezohledně obohacoval. Zanechal po&nbsp; sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a&nbsp;Jindřicha.
 
Není známo, kdo z&nbsp; bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a&nbsp;zůstal jen Volf, ten ale&nbsp; sídlil v&nbsp;[[Chyše|Chyši]]. Když roku&nbsp; [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku&nbsp; [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z&nbsp;Dolního Šenfeldu. Pro&nbsp; potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a&nbsp;tak bylo v&nbsp;16.&nbsp;století středisko panství přeneseno do&nbsp; Bezdružic a&nbsp;hrad byl opuštěn.
 
Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku&nbsp; [[1747]].
 
== Reference ==
Řádek 60:
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a&nbsp; tvrze Království českého: Plzeňsko a&nbsp; Loketsko
| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency
| místo = Praha