Banjo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Zmínka o Pete Seegrovi. značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 34:
Zhruba od roku [[1945]] prošlo pětistrunné bendžo obrovským boomem, když nyní nejslavnější banjista všech dob [[Earl Scruggs]] začal hrát v kapele Billa Monroea (''[[Bill Monroe]] and his Blue Grass Boys'') svým osobitým stylem, který ctil [[melodie|melodickou linku]]. Jako jeden z prvních použil tříprstou techniku pravé ruky, hranou kovovými prstýnky. Tento styl používali už někteří hráči před [[Druhá světová válka|2. světovou válkou]], ale nedosáhli Scruggsovy brilantnosti a způsobu hraní [[melodie]]. Dalším osobitým stylem hrál Don Reno, který používal místy až [[jazz]]ové obraty.
V [[1960|60. letech]] vyvinulo několik hráčů nezávisle na sobě tzv. melodický styl, který se lišil od Scruggsova stylu (ten se držel melodie jen přibližně) použitím rozsáhlých částí [[melodická stupnice|melodických stupnic]]. Jeho propagátorem byl zejména Bill Keith. Velkým propagátorem hry na folkové banjo byl slavný americký folklorista, písničkář, skladatel a politický aktivista Pete Seeger. V 60. tých letech minulého století napsal a vydal také první školu hry na 5-ti strunné banjo.
Další významní nejen američtí hráči: ''Don Reno, Ralph Stanley, Sonny Osborne, Bill Emerson, J. D. Crowe, Bill Keith, [[Tony Trischka]], Jens Krüger, Peter Wernick, Ben Eldridge, Courtney Johnson, Terry Baucom, Jim Mills, Scott Vestal, [[Béla Fleck]]…''
| |||